Tatínek měl dnes pracovní neděli, tak byl po návratu z práce rád, že se mohl skulit na Pavlíčkovu deku. Pavlíčkovi se líbilo, že tam není sám, ale na druhou stranu ho docela naštvalo, když ho tatínek obrátil na bříško a pak mu rukou chvíli bránil v překulení se na záda.
Pavlíček už by nejradši sám seděl, hlavně když ho chováme. Nevíme ale, do jaké míry mu to můžem “dovolit”. Někdo říká, že se děti nemají nechávat sedět moc brzo, protože se tím moc zatěžuje páteř, jiní zase tvrdí, že dítě samo ví, co už zvládne. A pak se v tom má člověk vyznat. Výsledek je ten, že se Pavlíčka snažíme hodně držet a nosit v klubíčku. Pro nezasvěcené vysvětlíme rozdíl: v klubíčku má dítě opřená záda do kulata a kolínka má výš než zadeček.
Všechna miminka užívají od narození kapky Vigantol (vitamin D) a Kanavit (vitamin K). Zatímco Kanavitu se dává pouze jedna kapka za měsíc, Vigantol se podává pravidelně každý den. Pavlíček už je zvyklý, že tento okamžik přichází vždy po večerním koupání a oblečení. Po výzvě “Pavlíčku, kapička” většinou sám otevře pusinku a čeká, až mu kapka přistane na jazýčku. Někdy mu maminka s otevřením pusinky radši pomůže, aby potřebná kapka opravdu skončila tam, kde má.
V poslední době jsme vystavovali hlavně fotky Pavlíčka s maminkou. Tak teď pro změnu jsme zase udělali nějaké fotky s tatínkem. Pavlíček má tatínka moc rád, po příchodu z práce se na něj směje od ucha k uchu. A když jsme spolu všichni tři, nemůže z táty spustit oči. Nakojit Pavlíčka, když je tatínek poblíž? Nemožné. Pořád hlavičkou kroutí na všechny strany, jen aby na něj viděl. Tatínek říká, že to je to souznění mužských duší, kterému žena nemůže nikdy porozumět.
Pavlíček už přišel na to, že když se podívá šikmo přes šprušle postýlky, dohlídne na maminčinu postel. A protože maminka leží hlavou opačným směrem než Pavlíček, můžou se na sebe i trochu dívat. Hlavně ráno má tak Pavlíček kontrolu nad tím, v jaké fázi je maminčino vstávání: jestli už si sedá na posteli, nebo je potřeba ještě párkrát zavýsknout a maminku tak popostrčit.
Ve cvičení jsme se naučili básničku, která se Pavlíčkovi obzvlášť líbí. No, nelíbí se mu přímo ta básnička, ale houpání na maminčiných nohách. Nejedná se o příliš duchaplný text, ale k houpání se hodí :-).
Eskymáci, to jsou máci,
když nemají žádnou práci,
tak si sundaj holínky
a dávaj si pusinky.
Pavlíček dnes na hrací dece objevil rybníček, ve kterém se vidí. Byl z toho docela překvapený. Po pravdě řečeno vypadá tam spíš jako člen výzkumné expedice do hlubin Mariánského příkopu.
Pavlíček je jak stvořený pro dělání různých blbinek. Už před nějakým časem se naučil vždy po kojení (je zajímavé, že jindy to nedělá) strkat prstíky mamince do pusy a čeká, že je maminka bude okusovat. To se pak nahlas směje a má z toho hroznou srandu. Občas se pokusí tuto aktivitu zavést i uprostřed krmení, ale tady maminka razí heslo: prvně práce, potom zábava. Prvně si Pavlíček pochutná na mlíčku, pak maminka na Pavlíčkovi.
Pavlíček je pěkný lenošek. S držením hlavičky se pořád nechce namáhat, i když to umí. Když ho položíme na bříško, chviličku kouká, co se stalo, a hned se překulí na záda. Jediná ucházející poloha je na tygříka, kdy se nemusí sám držet na ručičkách, protože ho zespod drží maminka. Tato poloha má i své výhody: může se při ní sedět, Pavlíčka položit bříškem na klín a číst maily:-).
Pavlíček má čím dál víc rád přebalování. Je to hlavně kvůli tomu, že se na chvíli zbaví plínky, která ho docela omezuje v pohybu, a on už si to uvědomuje. Jakmile se zbaví plínky, vyhodí nožičky do vzduchu a převaluje je ze strany na stranu. Asi se brzo dočkáme toho, že si bude cucat paleček na nožičce.
Jako každý čtvrtek i dnes jsme hned ráno šupali na cvičení. Pavlíčkovi se líbí ve společnosti, samotné cvičení už se mu líbí trochu méně. Problém je v tom, že je moc zaměstnaný pozorováním okolí a máma ho při tom pořád otravuje nějakým přetáčením. Většinou má vedle sebe dva kamarády – Lucinku a Sebíka. Zvlášť s Lucinkou se zná pěkně dlouho – už z předporodního kurzu a taky z porodnice. Lucinka se narodila ve stejné porodnici jako Pavlíček, akorát o dva dny dřív.
Říká se, že miminka jsou nejkrásnější, když spí. O Pavlíčkovi to určitě platí. Se spánkem naštěstí nemáme žádné problémy, Pavlíček spinká často a rád. Večer ho dáme do postýlky, odejdeme a za pár minut spí. Denně naspí cca 16 hodin: od 20:00 do 8:00 (s dvěma přestávkami na kojení), dopoledne 1,5 – 2 hodiny, po poledni půl hodiny v kočárku a odpoledne 1 – 2 hodiny.
Pavlíček asi chce být operním zpěvákem, protože pilně trénuje zpívání. Obzvlášť si oblíbil ty nejvyšší možné tóny, při kterých musí až očička přivřít. Když se snaží je ze sebe vyloudit, občas z něj vyjde jen vzduch, protože na takové výšky jeho hlasivky prostě nestačí. Svůj trénink ale nechce dávat na odiv. Jakmile zpozoruje, že si ho všímáme, hned přejde do nižších, úplně obyčejných poloh. Proto je toto video udělané z takového úhlu, aby si toho Pavlíček pokud možno nevšiml.
V posledních dnech začal Pavlíček natahovat ručičky. Většinou tím chce vyjádřit touhu, aby si ho maminka vzala do náruče. Nebo když maminka drží v ruce něco zajímavého, chce to také otestovat.
Skoro všechno oblečení na Pavlíčka jsme buď koupili v sekáči (to zajišťuje zhorecká babička), vydražili v aukcích na internetu (o to se stará maminka) nebo dostali od příbuzných a známých. Takže máme spoustu oblečků za pár kaček. Co v této výbavě ale chybí, jsou ponožky. Ty, co Pavlíček nosil od narození, jsou mu už malé a padají mu z nožiček. Takže jsme pořídili dvoje nové v aktuální velikosti. Jen těžko ale chápeme to, proč jsou jedny malé ponožtičky skoro stejně drahé jako dvoje velké pro maminku nebo pro tatínka. Pavlíčkovi jsme je půjčili, aby se s nimi seznámil (jedny už má na nožičkách).
Při dnešním večerním převlékání jsme Pavlíčka převážili a přeměřili, protože k paní doktorce jdeme až na konci února. Nahulatý, pouze s čistou plínkou (cca 40 g) vážil 7 070 g. Při měření jsme narazili na dilema: měří se délka od hlavičky po patičky, nebo až po špičky? Pro jistotu uvedeme obě hodnoty: délka po patičky 64 cm, po špičky cca 69 cm.
Po delší době jsme opět vytáhli šátek a zkusili tam Pavlíčka uvázat úplně novým způsobem. Protože to byl jen experiment, tak to nevypadá zrovna ukázkově, ale to snad nevadí. Odehrálo se to až před koupáním, kdy Pavlíček už byl hodně unavený, ale i tak vypadal u maminky celkem spokojeně.
Nehtíky na ručičkách Pavlíčkovi rostou hodně rychle, stříháme je i několikrát do týdne. Zato nehtíky na nožíčkách jsme poprvé od porodu stříhali až včera. Pavlíček má zajímavý tvar nožiček, který nezdědil po mamince, ani po tatínkovi. Mají vysoký nárt a široký paleček.
Pavlíček začal dělat v křesílku psí kusy. Hlavičku vytočí do takového úhlu, že to vypadá, že se mu zlomí krk. Nejdřív jsme si mysleli, že chce vidět na televizi, která je za ním, ale pak se ukázalo, že ho pouze moc zajímá obrázek kačera. Tento pohyb může být také nácvik na přetáčení ze zad na bříško. Ale těžko říct, jestli k tomuto přetočení někdy dojde, když Pavlíček je na bříšku moc nerad.
Pavlíčkovi se líbí štěrchací míček, který se dá připnout k dece. Vydává úplně jiné zvuky než všechna ostatní štěrchátka, uvnitř je totiž něco jako rolnička. Protože je docela velký a kulatý, špatně se drží. Ale Pavlíček včera vymyslel zlepšovák – balónek chytl za cedulku a cloumal s ním jak o život. A byl štěstím bez sebe, že to konečně pořádně chrastí.
Jakmile jsme Pavlíčkovi pořídili deku, aby se měl kde pohybově vyřádit, začal se přetáčet z bříška na záda. Těžko říct, jestli se začal přetáčet, protože ho to baví, nebo jen kvůli tomu, že se mu nelíbí na bříšku.
Dnes se k nám stavili babička a dědeček ze Zhorce na krátkou návštěvu. Pavlíčka si ale moc neužili, protože zanedlouho po jejich příjezdu byl uložen k poobědovému spánku.
Tak nám v Brně napadlo cca 20 cm sněhu, což tady představuje “hroznou kalamitu”. Vyrazili jsme dnes pěšky na nákup a cesta se chvílemi podobala rallye. Ještěže máme tak odolný kočárek, který to všechno vydržel. Ale Pavlíčkovi se to moc líbilo – čím víc drncání, tím líp.
Jak už jsme psali dřív, tatínek a Pavlíček jsou velcí kamarádi. Když se maminka chystá uklízet (hlavně vysávat a vytírat podlahy), nejraději je oba pošle do postele, aby jí nikde nepřekáželi. Ani jeden z nich proti tomu neprotestuje:-).
Dnes dopoledne jsme nejprve jeli na cvičení, kde Pavlíčka všechno hrozně zajímalo, hlavičkou kroutil ze strany na stranu. Rovnou odsud jsme pak jeli k paní doktorce, protože Pavlíček měl dostat první dávku hexavakcíny. Paní doktorka ale naznala, že očkování proti TBC, které pochází z porodnice, ještě není úplně zahojené, takže hexavakcína se opět odkládá. V tu chvíli, kdy to říkala, se na ni Pavlíček začal smát od ucha k uchu, jako by rozuměl tomu, čeho je dnes ušetřen.
Pavlíčkovi jsme na internetu vydražili starší hrací deku, aby měl kde trénovat nové dovednosti. Pestré barvy se mu zalíbily na první pohled. Dnes na ní předvedl nový kousek – obrat z bříška na záda. Od té chvíle, kdy zjistil, že se umí překulit sám, už ho na bříšku nemůžeme udržet.
Pavlíček nám nějak bojkotuje kojení, proto jsme po nějaké době začali vážit, abychom měli představu, kolik toho vypije. No a místo 150-180 ml většinou navážíme jen 50-100 ml. Je ale pravda, že to má taky těžké, protože maminka má jednou mléka na rozdávání a za několik dní potom skoro nic. Teď je zrovna to období, kdy mléka moc není. A Pavlíček je pěkný lenošek, vysosne jen to, co jde lehce, a než aby se trochu namáhal, tak raději nechce nic. Naštěstí zatím nevypadá jako podvyživené dítko, tak mu snad menší hladovka moc neublíží.
Při jednom dnešním vážení se objevilo pěkně kulaté číslo, které stojí za zveřejnění.
Pavlíček se často a rád směje. Ale je skoro nemožné jeho úsměv vyfotit. Jednak proto, že výraz obličeje změní během desetiny vteřiny, jednak kvůli tomu, že v okamžiku, kdy si všimne červeného světýlka na foťáku (viz první foto), okamžitě se zarazí a s vážným zájmem to začne zkoumat. Přesto se nám před několika dny podařilo udělat pár fotek, kde se Pavlíček směje.
Zhorecký dědeček má dnes narozeniny. Pavlíček mu aspoň touto cestou posílá gratulaci a velkou pusu.
Po pěti dnech ve Zhorci a pěti dnech v Pavlovicích jsme se dnes vrátili domů. Jednou z věcí, která Pavlíčkovi bude v Brně moc scházet, je vana. Během návštěvy si večerní koupání užíval. Velký úspěch slavila poloha na tygříka, kdy ho tatínek vozil po vaně sem a tam a Pavlíček brouzdal pravou ručičkou po dně vany. Po takové akci ani neprotestoval, když jsme ho chvíli nechali pást koníčky.
