Týden bez táty

Mamince po dvou téměř probdělých nocích v nemocnici s plačícím Pavlíčkem a náročném tahání Pavlíčka v náručí a Anežky v bříšku došly síly. Na neděli a pondělí se tedy vystřídala s tatínkem a odjela se zrelaxovat k babičce a dědečkovi do Pavlovic. Jenže tatínka v pondělí večer skolil chřipkový bacil a do nemocnice už jezdit nemohl. Pavlíček tak celý týden tátu vůbec neviděl a celý zbytek pobytu v nemocnici se natahoval ke dveřím, ze kterých viděl tátu naposledy vycházet.

Střídání stráži

Maminka si potřebovala odpočinout, tak ji dneska tatínek vystřídal v nemocnici. Pavlíčkovi to vůbec nevadilo. S tátou poslouchali písničky na mobilu, četli knížečky, hráli si a spinkali. Večer opět přišla maminka a Pavlíčkovi se moc nelíbilo, že táta musí odejít.

Kopýtko

Pavlíček má v pravé ručičce zavedenou kanylu. Aby si na ni nesahal, má takovou speciální dlahu a celé je to omotané obvazem. Vypadá to jako kopýtko, se kterým Pavlíček nemůže nic dělat. Používat může jenom levou ruku. Kupodivu si velmi rychle zvyknul a levou rukou zvládá vše, co potřebuje. Vypadá to, že ho během několika dní v nemocnici předělají na leváka.

V nemocnici

Včera jsme byli u paní doktorky. Předchozí noc Pavlíčka něco bolelo a téměř jsme nespali. Paní doktorce se Pavlíček moc nelíbil, a tak nás poslala do nemocnice. Po rentgenu plic a ORL šoupli Pavlíčka na JIPku. Poprvé v životě strávil noc bez rodičů, když nepočítáme první noc v porodnici. Až dneska odpoledne jsme mohli za Pavlíčkem přijet. Sestřička ho celého rozespalého přivezla v postýlce. Pavlíček se hned přilepil na tátu a držel se ho jak klíště. Měl docela dobrou náladu, s tátou znakovali, dělali tany tany a skládali housenku. Maminka ho nakrmila jakousi výživou, která do něj jenom zahučela, a zůstala s ním v nemocnici, aby tam nebyl tak sám. Podle lékařů má Pavlíček začínající zápal plic.

Jak se také dá spát

Na této fotce nedělá Pavlíček s tatínkem tuli tuli, ale natvrdo spí. Bolelo ho v noci bříško a v horizontální poloze vůbec nemohl spát. Tak mu táta posloužil jako živý polštář.

Z… do…

Už jsme tu kdysi psali, že jednou z Pavlíčkových oblíbených činností je přendávání věcí odněkud někam. Tahle záliba ho pořád drží. Takže stačí vzít krabičku s víčky a nějakou jinou krabičku (taštičku) a zábava na 15-30 minut může začít.A když se k tomu přidá posed na tatínkově klíně, Pavlíčkova spokojenost je dokonalá.

Bude to Anežka

V pátek navečer jsme byli v Brně na tzv. velkém ultrazvuku, kde se kontroluje, jestli má miminko všechny orgány a jestli správně fungují. Pan doktor nás potěšil, že u našeho miminka je všechno, co se z UTZ dá poznat, v pořádku. Nakonec jsme se zeptali, jestli to bude holčička, nebo chlapeček. A prý holčička. Tímto vám tedy představujeme naši Anežku. Váží cca 400 g, měří cca 26 cm a má se čile k světu.

Číňan? Néééé

To je přece náš Pavlíček. Má rád, když mu někdo dá na hlavičku nějakou hračku (kelímek, plastovou misku, ošatku…). To se pak snaží pohybovat tak opatrně, aby mu to nespadlo. Ale stejně mu to tam nikdy nevydrží déle než pár vteřin.

Konec s kojením

Pavlíček se už před několika dny sám rozhodl, že jako velký kluk nebude pít mlíčko od maminky. Mamince je to na jednu stranu trochu líto, ale na druhou stranu je dobře, že odstavení proběhlo tak hladce a skoro v ideální čas. Maminka si teď na pár měsíců od kojení odpočne, než jí to v červnu začne nanovo.

Pavlovické hračky

Pavlíček má část svých hraček v Pavlovicích a ve Zhorci, abychom na návštěvy s sebou nemuseli žádné hračky vozit. Teď ho začala zajímat mašinka na provázku a hlavně vrzání, které se při tahání provázkem ozývá.

Zatoulaný magnet

I když je Pavlíček malý drobek, pod ledničku, kam se mu zakutálel nejoblíbenější magnet, se přesto nevejde.

V Yamaze

Pavlíček chodí každé pondělí nebo úterý do hudební školičky Yamahy. Po počátečním nadšení přišlo období, kdy se hodně bál a křečovitě se držel maminky. Hlavně když jsme nějaký týden hodinu vynechali, bál se poté ještě víc. Teď chodíme pravidelně, tak už to tam zná a maminky se nedrží. Ale s nikým se moc nechce družit, nejvíc ho baví jen tak sedět a pozorovat okolí.

Pomocník

Pavlíček má velkou touhu pomáhat mamince při domácích pracích. Nejvíc ho baví věci okolo prádla – nejdříve vyndávání z koše, třídění, pak dávání do pračky a nakonec věšení na sušák. Vytahuje jeden kousek za druhým tak rychle, že je maminka ani nestíhá od něho brát a věšet.

Posed při jídle

Zatímco doma jí Pavlíček ve své židličce, u babičky a u dědy už sedí pěkně na lavici jako velký kluk. Akorát u toho většinou musí mít nějaké hračky, protože samotné jedení je nudné.

Komín z kelímků

Pavlíček moc rád staví komín z kelímků od jogurtu – no spíš nechá maminku ten komín postavit a pak ho jedním žďuchnutím zboří. Takové kelímky mají hned několik výhod – jsou zadarmo, jde z nich postavit opravdu vysoký komín, při zboření to nedělá velký rámus a když se nějaký kelímek rozbije, tak se jednoduše nahradí jiným.

U digestoře

Když jsme v Pavlovicích, Pavlíček se často dožaduje toho, aby ho někdo vzal do náruče, a to z jednoho prostého důvodu – dosáhne tak na všechny věci, které ho zajímají. Může bimbat do lustrů, rozsvěcovat světla a hlavně mačkat čudlíky digestoře. S takovými hračkami by si dokázal hrát od rána do večera.

Vrchní degustátor

Maminka na víkend většinou peče nějakou buchtu. Dělá to ve čtvrtek nebo v pátek pozdě večer, kdy už Pavlíček spí, aby se jí u toho moc nepletl. Dnes dostala maminka odvahu pustit se do pečení s Pavlíčkem za zády. Za normálních okolností se Pavlíček dokáže zabavit sám svými hračkami, ale jakmile vidí, že maminka dělá něco na kuchyňské lince, chce se mermomocí dívat, aby mu nic neuteklo, a taky přiložit ruku k dílu. Stejné to bylo i tentokrát, takže byl posazen do židličky před ledničku, aby si mohl hrát s magnetky a zároveň sledovat dění na lince. Stejně mu ta příprava buchty přišla nějak dlouhá, snažil se stoupnout si v židličce a na nějaké to náčiní dosáhnout. V poslední fázi přípravy buchty dostala maminka spásný nápad – dala Pavlíčkovi na olízání metličky od šlehače a stěrku. Od té chvíle ani nemukl, byl to nejhodnější chlapeček na světě. Všechno olízal tak dokonale, že by se to ani nemuselo umývat. Poté putovalo Pavlíčkovo bodyčko do prádelního koše a Pavlíček k umyvadlu. Když byla buchta v troubě, chodil ji pravidelně kontrolovat, protože si na ní také připisoval jisté zásluhy.

Kdo maže, ten jede

Pavlíčkovi se na loktech a na zadečku objevily fleky velmi suché kůže, které ho ale naštěstí nesvědí a ani mu jinak nekomplikují život. Je možné, že to má z kravského mléka, ale je to jen maminčina domněnka. Na kožní jsme objednáni až na konci února a do té doby dodržujeme opatření, které nám poradila sestřička po telefonu. Mimo jiné mažeme postižená místa indulonou a ještě jednou podomácku vyrobenou mastičkou, vždy ráno a večer. Už po pár dnech bylo vidět velké zlepšení. Ale jestli na tom má zásluhu vysazení mléka nebo to mazání, těžko říct.

Není mlíčko jako mlíčko

Ještě donedávna byl Pavlíček kojený vždy večer před spaním a pak 1x v noci nebo nad ránem. Když se mu po nemoci najednou zvýšil apetit, tak začal večerní kojení, bez kterého by dřív snad ani neusnul, odmítat. Není divu, když byl přecpaný k prasknutí. Tak si maminka řekla, že by nebylo špatné Pavlíčka pomalu odstavit, když o její mlíčko stejně moc nestojí. Začal dostávat ke snídani sklenku kravského mléka, které mu zachutnalo. Ale ukázalo se, že mu asi moc nesvědčí, protože se mu najednou objevil jakýsi ekzém na loktech a na zadečku a ten se stále zhoršoval. Jenže umělé kojenecké mléko doporučené paní doktorkou Pavlíčkovi nechutná. A co teď s tím? Nakonec je maminka ráda, že se Pavlíček aspoň jednou v noci vzbudí a vypije si od ní svůj denní příděl mléka, což by mu mělo stačit. Až se ekzém vyléčí a zkonzultujeme to s paní doktorkou na kožním, tak se uvidí, co dál.

Předjarní sestřih

Pavlíček konečně zase vypadá jak dítě z civilizace a ne z pralesa. V sobotu nás všechny přišla ostříhat teta Dáša. Pavlíček se teď cizích lidí bojí, takže tentokrát to stříhání doprovázel svým řevem. Naštěstí se projevoval jen zvukově, jinak se nebránil, takže teta Dáša udělala pár zkušených střihů nůžkami a za chviličku bylo vše odbyto. Zase nám přijde, že Pavlíček s novým účesem dostal nový kukuč a vypadá dospěleji.

Babička na vrcholu popularity

Tento víkend jsme byli ve Zhorci. Protože je Pavlíček velký a šikovný kluk, udělala si z něj babička svého pomocníka – vařili spolu, klepali řízky, chodili přikládat dříví do lázeňských kamen, krmili Eru a spoustu jiných činností, které babičce normálně trvají dvě minuty a společně s Pavlíčkem to zvládli za čtvrt hodiny. A po práci spolu tancovali čardáš. Pavlíček byl samozřejmě nadšený a babičku hned pasoval na nejoblíbenějšího člena domácnosti. Svou oblíbeností dokonce předčila i tatínka, a to už je opravdu co říct.

Ve Zhorci s Barunkou

Tak jsme konečně poprvé viděli Pavlíčkovu druhou sestřenici – druhou Barunku. Je moc krásná a hodná, na všechny se směje a brouká si. Byli jsme zvědaví, jak bude Pavlíček na miminko reagovat, když se mu miminka na fotkách a v televizi moc líbí. Jenže Barunka mu byla úplně šumák, sotva si jí všimnul. Takže první zkouška na červnové přijetí sourozence dopadla tak nějak neutrálně.

Pusinky do zrcadla

Takhle moc se má Pavlíček rád.

Laktobacílky

Pavlíček má snad od narození nějaké citlivější zažívání. Jsou období, kdy ho v noci často budí bolest bříška. Začali jsme mu dávat probiotika – Laktobacílky – a zdá se, že mu to hodně pomáhá. Je to takový prášek v kapsličce, který se vysype na lžičku jogurtu nebo kaše, a Pavlíček ani nepozná, že nějaký prášek polyká.

Preventivní prohlídka v 18 měsících

Pavlíčkovi zbývá do 18 měsíců ještě 17 dní, ale paní doktorka si nás pozvala už na dnešek. Byla to klasika – Pavlíček spustil ryk jako obvykle, takže se prohlídka omezila na nejnutnější úkony. Měří 80 cm, váží 9,6 kg, obvod hlavičky 49 cm. Když pak maminka Pavlíčka oblékla a on zjistil, že už si ho paní doktorka moc nevšímá a něco si píše do počítače, tak se uklidnil a už si jen všechno zvědavě prohlížel. Kdybychom na takovou prohlídku chodili každý týden, tak by si tam Pavlíček určitě zvykl raz dva.

Magnetky, kam se podíváš

Magnetky jsou teď jednou z nejoblíbenějších Pavlíčkových hraček. Nejvíc se mu na nich líbí jejich přemísťování z místa na místo. Takže při svých neustálých cestách po bytě vždycky vezme nějaký magnet, který je v dosahu, a donese ho na místo jiné. Přesně ví, kde magnet bude držet a kde ne. Hlavní stanoviště magnetků jsou tato: lednička, mrazák, trouba, futra dveří, pračka, vnitřek vany a nohy stolku v obýváku. S Pavlíčkovou frekvencí chození se každý magnet během dne ocitne na každém z těchto stanovišť několikrát.