S babičkou

Všimli jsme si, že nemáme moc fotek s pavlovickou babičkou. Tak to napravujeme aspoň jednou momentkou. Taky se pořád dohadujeme, na koho je ta naše holka podobá. Maminka tvrdí, že je to mix obou babiček, z každé má něco.

Anežčina koupel

Anežka se s vaničkou většinou kamarádí. Pouze když jí umyjeme vlásky, tak si pak několik dní odmíta do vaničky sednout a musíme ji opláchnout jen ve stoje. Ve vaničce má tři lodičky a prázdnou flašku od šamponu. Flaška vede.

Rýma

Všichni čtyři máme rýmu jak trám. A Pavlíček se odmítá naučit smrkat. On vlastně snad ani pořádnou rýmu zatím neměl, takže jeho zkušenosti jsou skoro nulové a nechce pochopit, že musí do kapesníku frkat nosem a ne pusou. Proto příchází na řadu odsávačka na vysavač, kterou si umí obsluhovat i sám.

Pomocníci

Věšení prádla je hit. Oba podávají, seč jim síly stačí, maminka vůbec nestíhá odebírat. To se maminka má, že má tolik pomocníků. Co na tom, že to trvá o dost déle než kdyby to dělala sama.

Kontrolní vážení

Napadlo nás vytáhnout kojeneckou váhu a obě děti zvážit. Přece jen je asi přesnější než klasická osobní váha. Oproti našim předpokladům proces vážení moc bavil i Anežku. Oba se na váze několikrát vystřídali, takže jsme dostali celkem přesná čísla: Pavlíček s oblečením 13,42 kg a Anežka s oblečením a plínkou 8,45 kg. U obou je to víc než jsme čekali, takže jsme příjemně překvapeni. Ale i tak mají své vrstevníky co dohánět.

S chodítkem to jde líp

Anežka přišla na to, že i když sama nemá odvahu se pustit, s chodítkem se to celkem dá.

Variace

Maminka s Pavlíčkem vymysleli novou hru s kostičkami: Navlékání podle tvarů a barev. Hry tohoto typu Pavlíčkovi sednou dokonale.

Každý na své

Obě židličky mají aspoň na pár dní své majitele.

Barunka a Martínek

Po dlouhé době přijela do Pavlovic Barunka a tentokrát i se svým bráškou Martínkem. Pavlíčkovi jsme dopředu povídali, že Martínek je jeho bratranec a je to malé miminko. Výsledek byl ten, že Martínek byl v neustálém obležení Pavlíčka i Anežky. Oba seděli u jeho křesílka nebo autosedačky, občas ho pohladili a nemohli se na něj vynadívat. A Martínkovo koupání ve vaně - to teprve byla atrakce.

Nosíme

Tohle je náš každodenní výjev - nosící se Anežka. Oproti pohodářskému Pavlíčkovi je to docela náročná princezna, která často vyžaduje maminčinu pozornost a neméně často i její náruč. A když se táta vrátí z práce domů, nalepí se pro změnu na něj.

Náplasti

Pavlíček vypadá jak invalida. Z konce léta má na tváři několik štípanců od komára. Zcela nevinné štípance by po pár dnech v pohodě zmizely, ale on si je stále tak škrábe a strhává stroupky, že už to dál nejde. Má teď na tváři úplné krvavé boláky. Ty jsou teď většinu času zalepené a snad se brzo zahojí.

Neprobuditelná

Ať je teplo nebo zima, v kočárku je vždycky prima. A když v něm Anežka usne, není možné ji všemožnými způsoby probudit dřív než za její obligátní půlhodinu.

Parkování pro motorku

Pavlíčkovi jsme jednou při procházce ukázali kamenný stojan na kolo a řekli mu, k čemu to slouží. Od té doby si všimne každého stojanu a chce do něj parkovat svou motorku.

Na návštěvě

Dnešní dopoledne maminka s Anežkou strávily u tety Hanky a Jarečka. Maminka si hlavně přišla vybrat nějaké oblečení po Aničce, které se bude hodit Anežce. Any se klasicky od maminky nejdřív ani nehla, ale její ženská stránka se brzo projevila a přehrabovala oblečení jako zkušená nakupující. S o půl roku mladším Jarečkem pak zkoukla nové hračky a než jsme se nadály, byl čas jít pro Pavlíčka do školky. Někdy musíme naplánovat návštěvu na oplátku.

Magnetické knížky

Nedávno přivezla maminka z Brna dvě magnetické knížky pro Pavlíčka. Jedna je s písmeny, druhá s číslicemi. Předem bylo jasné, že si je Pavlíček zamiluje a taky že jo. Hlavně tu s číslicemi má v ruce celé dny. Na každé stránce dole je jedna číslice (1-9), u ní příslušný počet prstů na ruce a nahoře je prostor pro magnety v daném počtu. Pavlíček se neustálým opakováním naučil posloupnost obrázků a před spaním si jako mantru odříkává: jedno letadlo, dvě vážky, tři hlemýždi, čtyři kravičky, pět autíček, šest delfínků, sedm berušek, osm rybiček, devět soviček. Za 70 Kč dostal zábavu k nezaplacení.

V říjnu na maliny

Je polovina října a Pavlíček s dědou si vyšli do zahrady na maliny. Tímhle ovocem se oba svišti ládovali celé léto. Pavlíček držel hrníček, děda trhal, tak není divu, že jim to šlo a za chvíli měli natrháno půl hrnku. A teď zas čekat třičtvrtě roku, než dozrají další.

A zase je tu zima

Zima nás nezaskočí, fusak je na čtvrtou sezónu v řadě připraven.

Vzpomínka na doby minulé

Šli jsme na procházku - Anežka v zeleném kočárku, Pavlíček pěšky. Po cestě jsme se stavili k prarodičům, abychom si od nich vyzvedli hluboký kočárek, který tu měli pár dní zaparkovaný. Jak se co nejrychleji dostat domů? Zout Pavlíčkovi boty a posadit ho do kočárku. Účel to splnilo, akorát synáček se po návratu domů nechtěl smířit s tím, že je konec. Ještě několik dní poté to na nás zkoušel a chtěl na procházky jezdit výhradně v hlubokém kočárku. 

Odstavena

Už několikátý den je Anežka zdravotně indisponována. Příznaky se střídají každý den a pořád není poznat, co jí vlastně je. Kromě toho se o víkendu rozhodla, že už je velká holka a nepotřebuje pít mlíčko od maminky. Do té doby pila aspoň trošku vždy ráno a odpoledne po spaní. Od víkendu stávkuje a když její nezájem trval třetí den, rozhodla se maminka přestat nabízet. S kojením je tedy šmitec a maminka si tak poprvé po necelých čtyřech letech užívá stav, kdy není těhotná, ani kojící.

V čem budu chodit za několik let

Pavlíček objevil boty, které při jeho současné velikosti nohy bude nosit až za několik let. Přesto se jich nemohl nabažit a pořád dokola si je nazouval, štelovat pásky a procházel se v nich.

Večerní rozlučka

Takhle to u nás vypadá večer. Pavlíček nakluše před Anežčinu postýlku, vytáhne jí dudlík, vlepí pusu a teprve potom může být sám uložen.

Nové botičky

Maminka vytáhla první Pavlíčkovy botičky a zkusila je dát Anežce. Přestože je Anežka o nějaký ten měsíc starší než byl Pavlíček v době, kdy je začal nosit, jsou jí botky docela velké. Anežka má nožičku jak Popelka. Když byla jen tak posazena na přední sedadlo auta, ani nevěděla, co má pozorovat dřív, jestli novou obuv nebo nový posed.

Očkování

Dnes byla Anežka na poslední dávce hexavakcíny. Měla jít už minulý týden, ale kvůli našemu sobotnímu odjezdu jsme to raději přesunuli. Jak to probíhalo v ordinaci, není třeba popisovat - stejně jako obvykle. Následující povinné očkování je úspěšně odloženo nejméně o půl roku, tak aspoň něco pozitivního nám dnešní návštěva u paní doktorky přinesla.

Já bráchovi, brácha mně

Suché těstovinové vrtulky chutnají oběma a jsou ideální na vzájemné krmení. To byla zas jednou zábava.

Budulínek

Včera nám začal Budulínek. Loni chodil Pavlíček s maminkou a Anežka byla na hlídání, letos chodí Pavlíček do školky a maminka to s Anežkou zkusila hned na první hodinu. Výsledek se dal očekávat. Anežka se maminky držela jak klíště, takže ta si nemohla ani sundat svetr. Po půlhodině postoje "sedím mamce na klíně a ani se nehnu", se pomalu odvažovala dál a dál. Přilákal ji bazének s míčky vzdálený cca 2 metry. To byla maximální vzdálenost, kterou dnes Anežka zvládla. Příště to bude třeba lepší.

Po roce

Je zajímavé zpětně sledovat, jaké to bylo před rokem. Pavlíček měl loni na křtinách Anežky stejné oblečení jako teď na svatbě. Loni mu bylo dost velké, letos mu je akorát a za rok... ? Necháme se překvapit.