V jedné postýlce

Po odpoledním spaní se Anežka někdy nastěhuje do Pavlíčkovy postýlky. Když se oba probudí s dobrou náladou, vypadá to asi tak nějak.

Hra se stínem

Odpolední sluníčko nám zasvítilo do kuchyně a Pavlíček přišel na to, že i s vlastním stínem se dá pěkně pohrát.

Každý své

Večer před spaním Pavlíček dojídal okurku a Anežka se hned zajímala, co to má. Ona má nějaký zvláštní čuch na jídlo. Na dálku pozná, že se to dá jíst. A když nic nedostala, strčila si do pusy aspoň vlastní nohu. Lepší něco než nic.

Plazením vpřed!

Anežka se dnes poprvé pohnula směrem vpřed. Nejdřív se jednou přitáhla a když zjistila, že to funguje, vrhla se na objevné cesty. Během jedné minuty se plazila jak profesionál. I dlouhé tratě zvládá. Svět se pro ni v té chvíli stal mnohem přitažlivější.

Táta v obležení

Takhle to u nás vypadá, když se táta vrátí z práce a děti ještě nespí.

Dětská diskotéka

Včera se na místním hřišti konala dětská diskotéka. Jenže naše děti jsou odpolední spáči a než jsme se tedy po jejich vyspání vypravili, už tam skoro žádné děti nebyly. Ale hudba stále hrála a Pavlíček byl jediný, kdo na hřišti křepčil. Sluníčko krásně svítilo, teplíčko bylo, ale on si za nic na světě nechtěl sundat bundu a čepici. Své taneční kreace obohacoval o tančení s kalkulačkou. To je jeho nejoblíbenější hračka posledních týdnů. Kromě počítání ji využívá i jako mobil. Anežka se opět nesla a nic nenamítala. Hudba se jí líbila a rozhled kolem sebe taky. Určitě lepší než v kočárku.

Teta Jana

Do Zhorce za námi přijela na návštěvu teta Jana. Pavlíček se na ni hrozně moc těšil, akorát se mu moc nezdálo, že s tetou nepřijel i “tý Míja” (strýc Míla). Teta Pavlíčkovi přivezla fungl nové bačkůrky, což samozřejmě sklidilo velký úspěch. Nejradši by je nosil hned, i když jsou mu trošičku větší. Navečer jsme šli tetu vyprovodit na autobus. Šla s námi i Anežka, která spokojeností vrněla u maminky v manduce. A vůbec jí nevadilo, že v tuto dobu by měla spíš jíst večeři.

Otrlá Anežka

Anežka si pomalu zvyká, že nemusí být pořád jen u maminky. Když maminku nemá na dohled, vydrží klidně i u babičky nebo dědy. A dokonce se umí tak smát a výskat, že se všichni diví, jaký je to smíšek.

Koníčci

Pavlíček měl už před odjezdem do Zhorce slíbeno, že se půjde podívat na koníčky. Nemohl se dočkat. S babičkou vzali zbytky starého pečiva na uplácení a vyrazili. Jaké bylo ale jeho zděšení, když viděl velikého koně v maštali. To nečekal. Ono není divu, že se bál, protože koník budil respekt i u maminky. Kdyby byl venku ve výběhu, bylo by to jiné. Tam by nepůsobil tak obrovsky. Pavlíček se držel u babičky v náručí, stále opakoval, že chce tam (rozuměj ven) a mezitím sledoval, jak si koníčci pochutnávají na pečivu. Zanechalo to v něm však hodně kladný dojem, protože pak celé dny opakoval a ukazoval, že viděl koníčky, jeden byl malinký a druhý véééééliký.

V manduce ven

Anežka si ve Zhorci zvykla na nový rituál. Díky krásnému teplému počasí se po odpoledním spaní procházela po venku v manduce. Kroutila hlavičkou na všechny strany, jen aby jí neuniklo nic zajímavého. V kočárku by tak spokojená určitě nebyla.

Děda se holí

Pavlíčka dokáže nadchnout každá maličkost – jako např. dědovo holení. Táta se holí jen elektrickým strojkem a to už je dost okoukané. Zato děda to má i s pěnou. Pavlíček fascinován hleděl na dědu a jen tak na prázdno ho napodoboval. Pak dostal do ruky masážní váleček a to byla jiná. Připadal si jak velký chlap. Uvidíme, jestli bude za pár let nadšený z holení tak jako teď.

Kakor = traktor

Pavlíček se dočkal, děda ho vzal do traktoru. Zážitek to byl veliký. Kromě traktoru zaujala Pavlíčka ještě jedna technická vymoženost – řezání motorovou pilou. Když děda ořezával suky z poražených stromů, pištěl a výskal u toho jak na lesy.

Na vzduchu

Zatímco Pavlíček chodí na hřiště, Anežka si dává svou pravidelnou dopolední půlhodinu v kočárku. Moc dobře se jí tady spinká, usíná za chviličku. Čím to je? Buď čerstvým vzduchem, nebo větší únavou, nebo větším klidem, kdy ji neruší žádná projíždějící auta. Nejspíš je to kombinace všeho.

Na hřišti

Pavlíček si oblíbil místní minihřiště. Chodí sem s mamininkou, tatínkem nebo babičkou. Kromě tří klasických atrakcí (skluzavka, překlápěcí houpačka a houpací koník) tu má i čtvrtou atrakci – krtince, kterými je poseta celá louka.

Na týden do Zhorce

Jsme ve Zhorci a budeme tu celý týden, aby si nás babička s dědou pořádně užili. Pavlíček se nemohl odjezdu dočkat a pořád opakoval: “Babí míííí, děda kakor.” Aneb: Babička má kočičky a děda traktor. To jsou dvě věci, na které se těšil úplně nejvíc. Anežka tentokrát zvládla příjezd bez slziček. Přece jen jsme tu v poslední době dost často a Anežka už ví, co čeho jde.

Jak si hrají

Pavlíček si rád lehne přímo pod Anežku a nechá se od ní osahávat. Tentokrát ho to však bavilo jen do té doby, než zjistil, že ho nahráváme.

Z tepláků elasťáky

Pavlíček má občas originální nápady. Ráno viděl nachystané oblečení pro Anežku a zalíbily se mu tam její tepláčky, které do té doby nikdy neviděl. Asi myslel, že jsou pro něho, tak si je směle oblékl. Na šířku by mu snad i byly, ale na délku ani náhodou. Leda by je měl jen po kolena a mohl je nosit jako elasťáky.

Společné hraní

Pavlíček s Anežkou se mají moc rádi. To je stará známá věc, na které se zatím nic nezměnilo. Ale až dnes to přineslo první větší ovoce. Víc než hodinu (možná to byla i hodina a půl) se spolu zabavili úúúúúplně sami. Pavlík vytahoval hračky z poliček, hrál si s nimi a Anežka ho pozorovala a chvílemi si od něho něco půjčila. Maminka při tom v klidu vařila a oba je měla pěkně pod dohledem. To vám byla krása.

Rozdíly

Samozřejmě občas srovnáváme Anežku a tím, co dělal Pavlíček v jejím věku. Rozdíly jsou jasné. Pavlíček byl větší spáč, Anežka je větší jedlík.

Mazlení s dekou

Pavlíček je čím dál víc mazlivý. Ještě víc než s maminkou, tatínkem, babičkami a dědečky se mazlí se zvířátky. A je mu jedno, jestli jsou to zvířátka v knížkách, v televizi, figurky zvířátek nebo třeba kočičky na osušce.

Anežka v noci

Tohle je Anežčina současná typická poloha při spaní. Anežka si myslí, že sprušle na postýlce jsou tam od toho, aby si tam mohla protáhnout nožky. A opravdu se jí takto spí nejlépe.

Písmenka

Kromě číslic má Pavlíček rád i písmenka. Umí je všechna včetně Q,W,X,Y. Naučil se to tak rychle a lehce, že jsme si ani neuvědomili, že už umí fakt všechny (teda kromě písmen s diakritikou). Jeho specialitou je hraní s písmenky na ten způsob, že se na ně dívá z různých úhlů a tím pádem se z A stane V, z M se stane W, a z N se při otočení o 45 stupňů stane Z. Na tohle přišel úplně sám. O to víc nás zaráží fakt, že na rozdíl od bleskového naučení písmen a číslic není i po několika měsících schopen vstřebat rozlišování barev. Přitom barvoslepý určitě není, jen ho ty barvy prostě nebaví. S písmenky si hrajeme buď tak, že říkáme jednotlivá písmena a Pavlík je hledá a ukazuje (jako na videu) nebo sám ukazuje na písmena a říká, co je to za hlásku. Akorát je menší problém v tom, že ne všechna umí správně vyslovit. Takové S, C, Z, Q, W, X, Y… jsou zatím nad jeho artikulační možnosti.

(Ne)pitný režim

Anežka moc pěkně baští příkrmy, ale s pitím je to o moc horší. Kojení akceptuje jen 3x denně: večer kolem jedenácté, nad ránem nebo ráno po probuzení a po odpoledním spánku. Přes den vypije pár hltů vody nebo čaje, víc do ní není možné dostat. Musíme to do léta nějak spravit, ale zatím nevíme, jak.

Řádění s Barunkou - video

Slíbené video ze soboty. Hudební doprovod zajišťuje chodítko, které je prozatím uskladněno u babičky a dědy.

Any vavi

Ke svému prvnímu svátku dostala Anežka od tety Jarušky plyšového pejska. I když Pavlíček dostal jiný dáreček, tušili jsme, že si bude chtít pejska přivlastnit. Proto jsme mu hned od začátku zdůrazňovali, že pejsek patří Anežce. Pochopil. Super. Pořád ukazoval na pejska a říkal “Any vavi” – což v překladu znamená Anežčin pejsek. Naše radost z jeho pochopení ale netrvala dlouho, protože přišel večer a s ním Pavlíčkův požadavek vzít si pejska k sobě do postýlky. Nakonec vyhrál a pejsek s ním trvale spí v postýlce. Pavlíček stále chápe, že pejsek je Anežčin, stále mu říká Any vavi, ale nedovede pochopit (nebo spíš nechce pochopit???), že tím pádem by ho v postýlce měla mít Anežka. Naštěstí Anežka je zatím nenáročná a má i jiné oblíbené hračky.

Opět nové botičky

Ve vzduchu je cítit jaro, tudíž bylo potřeba pořídit nové botičky pro Pavlíčka a novou čepičku pro Pavlíčka i pro Anežku. Dnes jsme se tedy vydali na nákup, což bylo pro Pavlíčka celkem zážitek. Anežka zážitkovala u babičky a dědečka. Celé odpoledne si pak Pavlíček vyhrál s tím, že stále dokola dával boty do krabic (koupili jsme i bačkůrky), pak je zase vydělával a zkoušel si je obouvat.

Naše pondělky

Každé pondělí dopoledne chodí maminka s Pavlíčkem do Budulínka. Můžeme tam chodit jen díky babičce a dědovi, kteří si na tu dobu berou Anežku na starost. Ráno v 9 hodin si pro ni přijde babička a o dvě hodiny později ji přiveze zpět, někdy ji přiveze zpět děda. Kvůli malému prostoru a velké koncentraci divokých batolat není možné, aby Anežka chodila do Budulínka s námi. O Anežku je tedy dobře postaráno a Pavlíček se tak s maminkou může vrhnout na říkání básniček nebo tvoření. Dnes jsme dělali berušky na lístečku a to ho moc bavilo. Náš výtvor je ten, který má na lístku nejvíc berušek.