U tety na klíně

Když má Anežka čas na rozkoukání, to si ji pak teta i na klín může posadit.

Rozmluvy s bratrancem

Jako dříví v lese

Anežka je taky samostatná, ale jiným způsobem. Když byl Pavlíček v jejím věku, maminka se mu věnovala a všechno mu ukazovala. Teď je trochu jiná situace a maminka zjišťuje, že to, co učila Pavlíčka, se Anežka lépe naučí přímo od bráchy. Překvapila nás, že skoro sama umí postavit komíny podle velikosti, aniž bychom ji to učili. Má úžasnou schopnost pozorovat a napodobovat Pavlíčka.

Samostatnost

Je vidět, jak je Pavlíček čím dál šikovnější a hodně mu v tom pomohla i školka. V současné době se sám nají, vyčůrá, svleče, obleče, obuje. Není to nijak brzo vzhledem k jeho věku, ale zato téměř bez učení. Při oblékání stačilo jedenkrát ukázat, jak přijde přední a zadní strana, kde má být cedulka... a hned to aplikoval v praxi. Není nad to mít doma samostatné dítko.

Kuchyňka v praxi

Kuchyňka je pořádná kuchyň, oba svišti mají prostoru, aby si u ní pohráli. Celé včerejší odpoledne se od kuchyňky nehli a maminka o nich ani nevěděla. Jen občas se ozval jekot, když se přetahovali o kousek nádobí, který oba najednou hrozně moc potřebovali.

Kuchyňka je tady

Dnes k nám přijela vzácná návštěva - teta Slávka, strejda Jarda a děda Slávek. A co víc, přivezli kuchyňku, která zatím čekala ve Zhorci. Pavlíček ani nešel do školky, aby mu něco neuteklo a užil si návštěvy. Anežka se nejřív trochu bála, ale když se rozkoukala, snášela tetě všechny své hračky. Strejda ji prý až teď poprvé vidí samostatně chodit, protože když se setkáme ve Zhorci, Anežka se nehne z rodičovské náruče.

Sdílená postel

Anežka se v Pavlíčkově posteli chová jako doma. Zavrtá se do peřin a dělá, že spí. Pak si přečte knížku a pohraje si s hračkami na přebalováku. Přebalovací pult snad nikdy neplnil svou pravou funkci, ale jako noční a odkládací stolek je skvělý.

 

Velikonoční dílnička

Po obědě vyrazila maminka s Pavlíčkem na velikonoční dílničku. Pavlíček měl svůj oblíbený nedělní svetřík a za celou dobu nechtěl ani slyšet o tom, že by si měl sudnat kapuci. Pro účastníky bylo připraveno deset stanovišť, na každém jsme si mohli vytvořit nějakou drobnost s velikonoční tematikou. S maminčinou pomocí zvládl osm úkolů, jeden dělala maminka sama (zdobení vajíčka slámovou technikou) a jeden jsme dostali za účast(zdobení vajíčka voskem). Pavlíčkovi se těch 10 stanovišť zdálo nějak málo. Při odchodu si hrdě nesl své výtvory. A prý tam půjdem zítra zas. Jo, hochu, až za rok. Fotky máme odsud.

Aktivity do pytlíku

Maminka se zapojila do "výměny pytlíkových aktivit". Úkolem bylo vyrobit dvě různé aktivity pro dalších jedenáct maminek (resp. aktivity jsou samozřejmě určeny pro děti, ale maminky to organizují) a odměnou za to nám přišla plná krabice nejrůznějších her. Aktivity jsou ručně dělané, vejdou do se pytlíku, a děti se díky nim nenásilnou a zábavnou formou učí nejrůznější dovednosti. Ne všechny úkoly Pavlíček dokáže zvládnout, ale párování ponožek a číslice mu šly jak po másle.

Nekonečná zima

Tolik sněhu napadlo 18.4. Zima je letos nekonečná. Místní pamětníci ani nepamatují, kdy naposled tady za zimu napadlo tolik sněhu.

Společné hraní

Pavlíčkovi se v Radostíně moc zalíbila jedna hra, a tak si ji mohl půjčit do Zhorce. A přišlo to velmi vhod. Přijely za námi Jaruška s Pavlínkou a rády se k hraní přidaly. Pavlíček byl nadšený, že tam má kamarádky, a když si musel dát čůrací pauzu, hned se k nim zas vracel, protože si "moc lád hlaje s těma holčičkama".

V Radostíně

Zajeli jsme i do Radostína. Pavlíček se tam kromě prababičky těší i na všechny dobrůtky, které od ní dostane. Tentokrát jsme měli i kulturní vložku. Teta Lída nám ukázala, jak pejsek Andy umí zpívat.

U tety v náručí

Historická chvíle, Anežka se nechala pochovat "cizí" tetou. Stačilo jí nejdřív pozorovat tetu jak baňkuje tátu, pak si ji teta prostě vzala a hned jí ukazovala kytičky a další zajímavosti. Anežka spokojeně koukala a až po chvíli jí došlo, že by se jí to vlastně nemělo líbit, a začala se sápat po mamince. Teda, takovou kulišárnu na ni teta vymyslela.

Na hřišti

Anežka poprvé jakožto člověk chodící zavítala na zhorecké minihřiště. A nestačila se divit, co všechno tam je. Bylo kosa, tak si půjčila Pavlíčkovy rukavice a vyzkoušela všechny čtyři aktivity.

U koňů

Babička vzala usušené zbytky pečiva a šlo se ke koníčkům. Anežka se jen dívala, ale Pavlíček statečně krmil Grácii i Filipa. Jen ten Pepa je na něj ještě moc vysoký.

Nákup botiček

V sobotu dopoledne jsme jeli k tetě Alence do Žďáru nakupovat botičky. Pavlíčkovi stačilo jediné rozhlédnutí po obchůdku a otázka "tak, jaké by se ti líbily" na to, aby neomylně sáhl po tmavě růžových botkách. A chvíli nechtěl chápat, že růžové fakt ne. Nakonec se nechal přemluvit na zeleno-hnědé a jako bolestné si vybral bačkůrky podle svého gusta - červené. S Anežkou to bylo horší, držela se táty v náručí jak klíště a při pokusu aspoň orientačně zkusit správnou velikost ječela jak na lesy. Ve Zhorci nastalo velké zkoušení. Anežka poletovala ve žluté pláštěnce, kterou jsme také koupili, ale pro Pavlíčka.

Kuřátka

Víkend ve Zhorci byl nabitý. Hned v pátek odpoledne jsme se jeli podívat na líheň kuřátek. Bylo jich tam snad několik tisíc, všech možných velikostí a barev. Svišti byli nejdřív trochu vyjukaní z cizího prostředí, cizí paní a těch divných malých tvorů, které doteď znali jen z obrázků. Ale za chvíli si chycená kuřátka začali hladit. Anežka po pár pohlazeních odsunula ruku s kuřátkem s komentářem "pačí", tzn. hlazení stačí, teď vrátit kuřátko tam, kam PATŘÍ. A dostali jsme i dáreček - světlounce zelené vajíčko. Od přírody zelené, ne nabarvené.

Sladké obědy

Sladké obědy maminka dělá jen výjimečně - táta se z toho prý nenají, Anežka chce jen maso a Pavlíček obědvá ve školce. A právě Pavlíček sladká jídla miluje. Různé knedlíky, lívance, nákypy - to je jeho. A babička mu v tomto podstrojuje a na vnoučka nikdy nezapomene. Dokonce někdy sám asistuje při přípravě těchto mňamek.

Siesta

Anežka po nedělním obědě u babičky a dědy chytla ovladač, vyšplhala se na gauč, zapnula televizi a zaujatě ji sledovala. Asi se jí tak líp tráví.

Písy, písy

Anežka moc ráda maluje, úplně nejraději fixami. Od té doby, co vzala tužku poprvé do ruky, ji drží skoro správně. Na nácvik správného úchopu máme ještě několik let.

Rohlíková párty

Děda a žvanec, to je její

Přišli jsme k prababičce a tam plná kuchyň lidí. To na Anežku moc není. Ještěže našla útočiště u dědy a kus dobroty do ruky.