Dá se říct, že Vojtíškovi je bližší Anežka než Pavlíček – možná kvůli menšímu věkovému rozdílu a Anežčině opatrovatelské povaze. Kluci se k sobě někdy chovají jak dva kohouti na smetišti. Ale pak přijde chvíle, kdy si Pavlíček nastěhuje Vojtíška k sobě do postele, zavrtají se pod jednu peřinu a tvrdí, že budou spát jedině spolu. A Vojta samozřejmě drží basu, z bráchovy postele ho není možné dostat.
Některé aktivity zvládají Pavlíček, Anežka a Vojtíšek sami, aniž by si “zavazeli”. Před spaním ještě poskládat pár kostek Lega a pak hurá do postýlek.
Vojtíšek objevil kouzlo plastelíny a úplně nejvíce se mu líbí její krájení plastovým nožíkem.
Po dlouhé době se poprvé trochu více ochladilo a napadlo aspoň trochu sněhu. Pavlíček, Anežka a Vojtíšek byli samozřejmě štěstím bez sebe.
Vojtíšek telefonuje s babičkou zhoreckou a vysvětluje jí, že má neštovici na prstíčku.
Na Nový rok se vypravila maminka, Pavlíček a Anežka spolu se strejdou Česťou, tetou Katkou, Barunkou a Čestíkem na zamrzlý místní zhorecký rybník. Naše děti si půjčily brusle a zkoušely poprvé bruslit. Nakonec to nebylo až tak špatné, nikdo si nenatloukl a děti byly spokojené.
