Zmoženi z víkendu

Když jsme jeli ze Zhorce domů, zalomili to oba. Že usnula Anežka, to je úplně normální, ale Pavlíček už v autě nějaký čas nespí. Asi ho víkendové aktivity natolik zmohly, že to prostě musel dospat.

Na procházce

Víkend ve Zhorci jsme si o jeden den prodloužili, takže zatímco babička musela v pondělí ráno do práce, my jsme si s dědečkem vyšli na procházku. Dokud jsme šli po asfaltové cestě, Pavlíček mašíroval pořád před námi, ale jakmile se kvalita cesty začala zhoršovat, začal na tempu ubírat, až se nakonec nechal nést tatínkem. V okamžiku, kdy jsme se na silnici vrátili, seskočil dolů a zase mazal po svých.

Houpy houpy

Když se Pavlíček vyspinkal, rovnou si to vždycky namířil do houpacího křesla a tam se pomalu líhnul. Někdy k tomu dostal i nějaký ten žvanec a někdy se s ním houpala i babička.

Nechodící, spojte se!

Ve Zhorci s námi byla i radostínská prababička, které už chůze dělá problémy. Tak jsme přišli na bezva zlepšovák: Na stůl jsme dali Anežku a posadili k ní prababičku. Anežka byla spokojená, že vidí něčí obličej; prababička byla spokojená, že si může Anežku v klidu prohlídnout a ta jí nikam neuteče; maminka byla spokojená, že je o Anežku postaráno. Prostě spokojenost na všech stranách. Jen tu společnou fotku jsme zatím nepořídili.

Traktorista

Pavlíček ve Zhorci objevil novou zábavu – jízdu traktorem. V traktoře už několikrát seděl, ale ještě nikdy s ním nejel. A tak když tentokrát potřeboval děda zajet do stodoly, přibral s sebou i Pavlíčka.

Štěrchátko

I tuhle hračku si Anežka oblíbila. Zpestřuje jí nudné chvíle v košíku v kuchyni, odkud toho moc nevidí. A když se náhodou Anežka hraním unaví a chtěla by usínat, přiběhne Pavlíček a pořádně se štěrchátkem zacasnuje. Těžký to úděl mladších sourozenců.

Místo maminky

Po Anežčině narození jsme při návštěvách ve Zhorci trochu pozměnili spací pořádek. Protože se do žádného pokoje nevejdou dvě postýlky, spí v jednom pokoji táta s Pavlíčkem a ve druhém máma s Anežkou. Ale Pavlíček velice rychle prokoukl situaci a i když má postýlku stále na stejném místě, nasomroval se tátovi do postele a o postýlce nechce ani slyšet. Ve Zhorci mu to tolerujeme, ale on to začal vyžadovat i doma. Jenže doma se máma své postele jen tak nevzdá. Pavlíček to naštěstí vzal na vědomí a přestal se domáhat spaní u rodičů. I když vlastně on to zkouší pořád. Co kdyby mu to náhodou vyšlo jako před pár dny, kdy se nad ním táta slitoval a vzal si ho při odpolední siestě do postele vedle sebe?

Anežčin program

Anežka je zlaté miminko, které nevyžaduje žádnou zvláštní péči. Celý její denní program se točí okolo tří základních činnosti – papání, spaní a koukání po okolí. Když se napapá, tak chvíli kouká, pak usne, vzbudí se, napapá se a zase kouká atd. Samozřejmě se jí v těch “koukacích” chvílích věnujeme, mluvíme na ni, Pavlíček se na ni pořád lepí, ale Anežka si to nijak nevynucuje. Úplně jí stačí, když má aspoň trochu rozhled po okolí.

Nočník kamarád

Dnešním dnem se snad definitivně zlomila Pavlíčkova averze vůči nočníku. Ani to nebolelo a stálo nás to jen balíček gumových medvídků a ruličku toaletního papíru. Pavlíček se totiž zamiloval do gumových medvídků, které mu přivezla teta Tereza a aby nezbouchal celý sáček naráz, slíbila mu maminka medvídka za každé vyčůrání do nočníku. Je neuvěřitelné, jak rychle to Pavlíček pochopil. A ještě víc neuvěřitelné je to, co se dělo potom. Pavlíček vyčůral pár kapiček, pak letěl s maminkou vylít obsah nočníku do záchodu (toto vylívání se nakonec stalo oblíbenější než samotní medvídci), utrhnout kus toaleťáku, utřít se, umýt ruce, odnést nočník zpět do kuchyně a hned si zase na něj sednout, zbaštit medvídka, vyčůrat pár kapek… a tak pořád dokola. Nikdo nechápe, jak se Pavlíčkovi daří čůrat po dvou kapkách s frekvencí 20x za hodinu. Takto intenzivní trénink trval cca dvě hodiny a maminku to neustálé běhání s nočníkem úplně odrovnalo. Ale co by neudělala pro to, aby Pavlíček udělal další krok k odplenkování.

Nápady

Pavlíček má spoustu nápadů, jakým netradičním způsobem využít různé předměty v domácnosti. Co by se tak dalo udělat s mísou, do které maminka vyndala prádlo z pračky a pak ho pověsila? No tak si do ní aspoň sedne.

Hrazdička

Anežce jsme pořídili hračku, kterou Pavlíček nikdy neměl – hrazdičku. Hned napoprvé se dostavil úspěch – Anežka zjistila, že štěrchátko na boku se rozezvučí, když do něho bouchne ručičkou. Tak bouchala ostošest.

V parku

V parku u vlakové zastávky nám postavili nové houpačky pro děti. Pavlíček sem chodí hlavně s dědou. Na každé houpačce se párkrát zhoupne, proběhne se po cestičkách a pak hurá k rybníčku, kam má dovoleno hodit si dva kamínky. Samozřejmě by jich nejradši hodil mnohem víc, ale ví, že má dovoleno jen dva. Tak je tam hodí, koukne se, jak žbluňknou, a celkem bez odporu pokračuje dál po cestě.

Dva roky a dva měsíce

Právě dnes jsou Pavlíčkovi dva roky a Anežce dva měsíce. Odpoledne dostal od maminky a tatínka dřevěné puzzle s krtečkem a kuličkovou dráhu, pak jsme šli za babičkou a dědou, kde na něj čekal dort s dvěma svíčkami. Pavlíček svíčky sfoukl jen s dědovou pomocí, ale moc se mu to líbilo, celý proces zapalování a sfoukávání svíček se opakoval asi pětkrát. Dnes poprvé Pavlíček protestoval, že nechce jít spát, kuličková dráha ho moc bavila. Ještě stojí za zmínku jedno prvenství: Obě děti usnuly najednou v ložnici bez rodičů. Že by příslib světlých zítřků?

Letní móda

Konečně se oteplilo a Anežka si může obléct letní hadříky, kterých má spoustu, ale kvůli počasí se na ně zatím nedostalo. Teď aby se převlékala dvakrát denně, aby to všechno stihla unosit.

Návštěva

Přijela k nám na dvoudenní návštěvu teta Tereza. Pavlíček se do ní úplně zamiloval. Dokonce jí v určitých situacích dal přednost před tátou, a to už je co říct. Bodejď ne, když mu teta přivezla dobroty, půjčovala mu své sluneční brýle, tancovala s ním, hrála si atd. Jen kdyby tušil, že teta je doktorka, které on tak nemá v lásce, asi by jeho city trochu ochladly. Ještěže to neví :-).

Bdění v kočárku

V některých věcech je Anežka stejná jako byl Pavlíček v jejím věku, v některých je jiná. Zatím největší odlišnost je asi spaní v kočárku. Zatímco Pavlíček usínal, sotva se do kočárku položil, Anežku kočárek spíš probere. Zvědavě se rozhlíží po okolí, i když toho z okolí moc nevidí – jen oblohu, větve stromů a občas maminku, když se na ni podívá okýnkem na boudičce. Po nějaké chvíli sice usne, ale jakmile se kočárek zastaví na déle než pět minut, už je zase vzhůru. Maminčiny představy o tom, jak Anežku udrndá a ona pak bude spát dlouhé hodiny na terase na čerstvém vzduchu, se jaksi rozplývají.

Miluju dechovku

Po hodovním průvodu následuju tancovačka trvající až do rána. S Pavlíčkem jsme se tam šli navečer podívat a on nemohl z kapely vůbec spustit oči, do toho se ještě snažil tátovi tancovat v náručí. Kdyby se v osm hodin nevyhlásila pauza na večeři, asi bychom tam museli s zůstat až do konce.

Hody

Po roce tu opět máme hody a s nimi i průvod krojovaných. Anežku to ještě nebere, ale Pavlíčka to zajímá moc. Úplně nejvíc ho fascinuje živá dechovka. Poslouchá nebo se vrtí do rytmu a jakmile to vypadá na nějakou pauzu mezi písničkami, začne hned hlasitě protestovat.

Jak funguje kočárek

Tak takhle vypadá jízda s kočárkem v praxi: vpředu sedí řidič, vzadu pasažér a na konci vozu se nachází motor.

Oknem za tátou

Když se tatínek vrací z práce, Pavlíček ho vítá, jako kdyby ho měsíc neviděl. Jakmile maminka řekne “táta přijel”, Pavlíček vystřelí jak raketa do ložnice, kde mu maminka musí otevřít okno a předat ho oknem tatínkovi. Ten ho pak přinese domů dveřmi.

Anežčin úsměv

Další nepříliš povedená fotka Anežčina úsměvu. Anežka se ve skutečnosti směje mnohem víc a hezčeji, pusinku má od ucha k uchu, očka se jí rozzáří. Hlavně když nad sebou uvidí nějaký obličej. Snad se nám to někdy podaří vyfotit.

O chlup větší

Proč všechny děti tak rády obouvají dospělácké boty???

Pásla ovečky

Pavlíček má moc rád hudbu, hned se začne vrtět, když ji slyší. Některé písničky poslouchá z CD, jiné mu maminka zpívá. Je zajímavé, že na různé písničky má různou choreografii – na některé tancuje s babičkou, na některé s tatínkem, na další sám atd. Nedávno mu maminka poprvé zazpívala “Pásla ovečky”, načež Pavlíček chytl Anežčinu panenku a tancoval s ní. Tahle písnička se mu moc líbí a na jejím konci vždycky řekne “bééé” – tzn. že se má písnička o ovečkama zopakovat. Ještě má však rezervy v gentlemanském chování, protože při tanci drží panenku zásadně za copy. To musíme ještě dopilovat.

Kočárků není nikdy dost

Abychom na každou návštěvu do Zhorce nemuseli v autě vozit kočárek, koupili jsme sem za pár korun jeden použitý. Anežka ho krátce po příjezdu otestovala a byla spokojená. Bohužel celý víkend propršel, takže zatím zůstalo jen u tohoto prvotního testování, ale příště nám snad počasí vyjde lépe.

Kuchař

Nebýt Pavlíčkovy pomoci, tak by ta babička nemohla snad ani uvařit.

Poprvé ve Zhorci

Poprvé od porodu jsme vyrazili na víkend do Zhorce, aby se sem Anežka taky podívala. U Anežky měla tahle návštěva moc velký úspěch, byla tu spokojenější než doma. Hlavně díky tomu, že se jí pořád někdo věnoval, choval ji, povídal jí a usmíval se na ni. Anežka na to reagovala úsměvy od ucha k uchu.

Zahradník

Po dnešním příjezdu do Zhorce Pavlíček nelenil a hned se pustil do pomáhání se zalíváním babiččiných kytiček. Už nějakou dobu tam k tomu má připravenou konvičku – slonečka. Takhle činnost ho úplně nadchla, s konvičkou nalítal snad několik kilometrů. Když babička naznala, že jsou kytky dostatečně zalité, nalákala Pavlíčka na další jeho zamilovanou hru – házení kamínků do kýblu s vodou. A vrcholem všeho bylo, když Pavlíček strčil ruku do kýblu s černočerným vyjetým olejem. Naštěstí to šlo celkem dobře umýt, odneslo to jen bodyčko, které putovalo rovnou na spálení.