Miminečko

Tak tohle je další věc, která se Pavlíčkovi nelíbí (abychom pořád nepsali jen o tom, co se mu líbí). Když ho tatínek nese po koupání do obýváku v poloze “na miminečko”. Chviličku to vydrží, ale pak se urputně hrabe z osušky ven.

Kombinéza

Pavlíček má konečně to správné oblečení do zimy. Než maminka tu správnou kombinézu vybrala, z obchodu ji poslali a pošta ji doručila, trvalo to skoro měsíc. Dnes ji měl Pavlíček oblečenou jen na zkoušku a být modelem ho rozhodně nebavilo.

Nočník

Když byl tatínek tento víkend doma, rozhodl, že pomaličku začneme Pavlíčka učit na nočník. Největší potíž je v tom, že Pavlíček nechápe a my mu neumíme vysvětlit, k čemu takový nočník slouží. Samozřejmě na něm nevydrží sedět tak dlouho, aby se mu povedlo se tam vyčůrat. Na nočník ho posazujeme nanečisto (v oblečení, aby si na něm aspoň zvykl sedět) i načisto (kdyby se náhodou něco povedlo, tak abychom Pavlíčka mohli pochválit).

Babysigns uvádí…

Tohle je Pavlíčkova úplně nejoblíbenější činnost – dívat se na výukový program o znakování. Je až neuvěřitelné, jak soustředěně a jak dlouho to dokáže sledovat. Žádný televizní pořad se tomu nemůže rovnat. Když se dívá na znakování, je mu úplně jedno, co se kolem něj zrovna děje. Takže to využíváme zejména při stříhání nehtů a vlásků. Sami ho znaky moc důsledně neučíme, spíš mu jen sem tam něco ukážeme. Ale Pavlíček se učí čím dál rychleji, tak znakový repertoár asi rozšíříme. Líbí se nám, jak nám dokáže sdělit, co ho zrovna napadlo, i když neumí mluvit. V této chvíli umí tyto “oficiální” znaky: světýlko, knížka, čepice, ještě, pes. Tak vzhůru na další.

Kolotoč na ruční pohon

Pavlíček si dneska našel novou zábavu, kterou vymyslel úplně sám. Chytnul židli a tlačil ji před sebou dokolečka po kuchyni. Najel tak několik koleček a moc se mu jeho zábava líbila. S židlí se sice nedá jezdit tak rychle jako s chodítkem, ale zatáčí se s ní líp.

Další Barunka

Pavlíček má od včerejška druhou sestřenici, druhou Barunku. No co, aspoň se mu to nebude plést. Pro něj se bude každá teta jmenovat Katka, každá sestřenice Barunka a všechny bydlí kousek za Prahou:-).

Barunko, vítáme Tě na svět a ať pěkně rosteš na těle i na duchu a děláš svým rodičům jen samou radost.

Špagety

Po hodně dlouhé době jsme měli špagety. Těstoviny máme často a Pavlíčkovi chutnají, ale většinou máme nějaké vrtulky, motýlky apod. Pavlíčkovi se špageta hned od pohledu líbila. Otevřel pusinku a pak už ji jen posunoval dál. Těžko říct, jestli ji stihl požmoulat, nebo se mu do žaludku dostala vcelku:-).

Očkování

Pavlíček byl na dnešek svou paní doktorkou pozván na očkování – čekala ho 4. dávka hexavakcíny a očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Hned po příchodu do čekárny si Pavlíček všimnul dřevěného houpacího soba a začal své “pááááá-pa”, což je jeho výraz pro “houpy houpy”. Je zajímavé, že okamžitě věděl, že se na tom dá houpat. Pak jsme šli do ordinace, celá procedura trvala cca 2 minuty – jedna včelka do ručičky, druhá do stehýnka. Pavlíček spustil řev, ale jen po dobu samotného píchání. Jakmile sestřička vytáhla jehlu z jeho nožky, hned se utišil. Celkově byl jeho nářek mnohem menší než při běžné bezbolestné preventivní prohlídce. Jak by taky ne, když při prohlídce musí být svlečený a tady se žádné svlékání nekonalo. V čekárně byl za statečnost odměněn tím, že se mohl chvíli houpat na sobovi. Jakmile ho ale maminka vzala z houpačky a začala oblékat, spustil řev silnější a mnohem delší než při samotném očkování. Když za chvíli přišla sestřička pro dalšího pacienta, podivila se, že Pavlíčka to očkování tak sebralo, že ještě tolik brečí. Tak to maminka musela uvést na pravou míru. Doma si pak Pavlíček prohlížel obrázkové náplasti.

Generálka na úterý

Tady je ještě jedna fotka s tetou doktorkou. Uvidíme, jak se bude Pavlíček v úterý tvářit na svou paní doktorku. Pozvala si ho rovnou na dvojí očkování najednou. To bude asi řevu.

Návštěva ze severu

Dnes k nám na dvoudenní návštěvu přijela naše kamarádka Tereza, která už není medička, ale paní doktorka. Pavlíček se na ni ze začátku tvářil neutrálně, ale pak s tetou začal dovádět. Nejvíc si ho teta získala tím, že ho pohoupala na noze, ukázala mu cinkající náušnice a taky mu dovezla novou hračku – lodičky do vody.

Piškoty

Pavlovická babička ukázala Pavlíčkovi další z krás života – nabídla mu piškotky. Teď jsou piškoty jednou z nejoblíbenějších Pavlíčkových lahůdek. Kdykoli uvidí červený sáček, ví, co se v něm skrývá.

Chodítko v akci

Ještě jsme tu nenapsali, že Pavlíček se konečně naučil chodit s chodítkem a za ruce. Jsou to už dva týdny. Chodítko do této chvíle sloužilo pouze jako hudební hračka. Teď s ním Pavlíček lítá po bytě a radostně u toho výská, protože se mu líbí ta rychlost. Jen jízdu po rovince moc nezvládá – zatlačí na jednu stranu víc a už jede do zatáčky.

Nová autosedačka

I když je státní svátek, došla nám dnes Pavlíčkova nová autosedačka. Do této chvíle jsme používali tu, kterou měl od narození. Pavlíček ochotně pomáhal tatínkovi v rozdělávání balíku a pak byl do sedačky posazen. Moc se mu v ní líbilo, tak uvidíme, jak rád v ní bude sedět v autě.

Že by?

Rýma

Pavlíčkovi se moc líbí zvuky vydávané při kýchání, smrkání a kašlání dospělých. Když slyší někoho zakašlat, hned to napodobuje. A když vidí maminku, jak vytahuje kapesník, tetelí se radostí, háže rukama a se zářícíma očkama sleduje, co se s takovým kapesníkem dělá. A protože má maminka teď rýmu, užívá si Pavlíček těchto radostných okamžiků za den nepočítaně.

Na procházku nééééé

V neděli nás počasí zlákalo na dlouhou procházku. Jenže na Pavlíčka ani počasí neplatí. Za půlkou trasy se mu nudné sezení v kočárku přestalo líbit a zbytek cesty doslova prořval. Pro příště jsme z podobných nápadů vyléčeni.

Batolata v Pavlovicích

Dnes měl Pavlíček v Pavlovicích Barunku. Docela se o ni zajímal, často za ní lezl a dělal jí malá. To, že Barunka umí hezky capkat po svých a může mu utéct, považoval za nefér hru :-). Ale úplně nejvíc Pavlíčka zajímaly Barunčiny bačkůrky.

     

Pití z brčka

Pavlíčkovi jsme zkusili dát brčko, ale vůbec nevěděl, co s ním má dělat, k čemu to slouží. V puse to kousal a přišlo mu to legrační. Tak maminka koupila krabičku ochuceného mlíčka, kterou pak trochu zmáčkla a Pavlíčkovi tak brčkem do pusy nateklo trochu mléka. V tu chvíli nastal zlom. Jakmile Pavlíček ucítil na jazyku takovou dobrotu, okamžitě přišel na to, jak to udělat, aby té dobroty měl ještě víc. A od té doby umí pít z brčka.

Netopýr

Pavlíčkovi se hrozně líbí, když s ním děláme různé akrobatické kousky. Úplně nejradši má visení hlavou dolů. Vůbec se toho nemůže nabažit. Asi proto, že to s ním neděláme často, protože se to prý nemá. Ach jo, proč se mu vždycky nejvíc líbí to, co pro něj není vhodné???

Překladač

Pavlíček má překládací období. Nejedná se o překládání jazykové, ale překládání hraček a všech jiných věcí, které se mu dostanou pod ruku. Tentokrát objevil igelitku a bramborami. A než se mu podařilo vyndat všechny brambory nejprve ze sáčku a ještě z igelitky, zabralo to hodně dlouhou dobu. Dát zeleninu i nazpět se mu bohužel nepodařilo.

Samostatné hraní

Pavlíček má teď dobré období, co se týká hraní. Nepotřebuje k tomu žádnou asistenci, prostě si jen lozí po obýváku a prohrabuje se hračkami. Přendává je z velké krabice do malé krabičky a pak zase naopak. Obchází celý obývák kolem nábytku a stále vytahuje nové věci. Není divu, že večer to u nás vypadá jak po výbuchu. Maminka u něj sedí buď na zemi nebo na gauči a dívá se na televizi, sem tam se chce zapojit do Pavlíčkovy hry, ale ten o to moc nestojí. Hlavně knížky si prohlíží nejraději sám.

S prababičkou

Když jsme o víkendu v Pavlovicích u babičky a dědy, většinou tam přijde i prababička, aby si užila Pavlíčka. Pavlíčkovi se líbí různé prababiččiny říkanky a prupovídky a hlavně její hůlka.

Magnetky

V Pavlovicích na ledničce jsou magnetky. Původně jich tam bylo jen pár, ale postupně děda sehnal další a další, až jich je tam docela pěkná přehlídka. Pavlíček si s nimi rád hraje, přendává je z místa na místo, nosí je mamince, tatínkovi, babičce a pak zase zpátky. Taky už ví, kterou stranou je třeba magnet přiložit a to, že magnetky drží jen na ledničce a ne na dřevěném špajzu nebo dveřích vedoucích na terasu.

Méďa

Tohohle méďu dostal Pavlíček ke svému narození od našich známých. Je to jeho nejoblíbenější plyšák, s kterým pravidelně usíná a hned po probuzení ho hledá v postýlce, aby se s ním pomazlil. Rád se za ním jde do ložnice pomazlit i během dne. Méďa je prostě nejlepší kámoš.

Kontrolní vážení

Váha, kterou jsme používali v prvních měsících Pavlíčkova života, je teď uložena v Pavlovicích. V neděli jsme na ni Pavlíčka posadili, abychom měli představu, jestli nám vůbec roste. Výsledné číslo sice není přesně podle tabulek, ale podvyživeně Pavlíček snad nevypadá.

S Jolankou

V sobotu nás do Zhorce přijela navštívit maminčina sestřenice Jitka s rodinou. Nejmladším členem jejich rodiny je Jolanka, které je dva a půl roku. Pavlíčkovi se Jolanka moc líbila a pořád ji pronásledoval. Ale když si půjčila jeho hračky, tak se na ni vrhnul a o hračky ji obral. Takovéhle manýry ho musíme odnaučit, aby pak ve školce nepatřil mezi ty zbojníky, kteří berou ostatním dětem hračky.

Nový jídelníček

Zhorecká babička dala Pavlíčkovi ochutnat potraviny pro něj dosud neznámé – mandarinku, kiwi, šunku a smažená vajíčka. Pavlíček se ládoval, až se mu dělaly boule za ušima. Kyselost mandarinky, ani zrníčka kiwi mu na apetitu neubraly. A šunka, to je teď u Pavlíčka snad nejoblíbenější pochoutka. Jen kdyby mu maminka dovolila víc než dva malé plátky.

Dva roky poté

Dnes jsou to přesně dva roky od svatby maminky a tatínka. V sobotu jsme se všichni tři vypravili na místo, kde jsme se při svatbě fotili – tenkrát ještě nebylo po Pavlíčkovi ani stopy. Je tam pořád stejně krásně, jen bylo letos o dost chladněji.