Líbačka

Vyrazili jsme na Slunečnou. Po cestě se Pavlíček s Barunkou drželi za ručičky, honili a pusinkovali – což vlastně dělají celý týden, co jsou spolu.

Venkovní postýlka

Až teprve s tetou a Barunkou jsme objevili jedno místní hřiště s dřevěnými atrakcemi pro děti. Zatímco Barunka dávala přednost řízení vláčku, Pavlíček se ochotně pasoval do role cestujícího. Ale pak objevil jeden vagónek a ten se hned stal hitem. Pavlíček lezl pořád dovnitř a ven, lehal si do něj a celkově z něj byl prostě u vytržení. Usoudili jsme, že je to patrně kvůli tomu, že mu vagónek připomíná postýlku.

Banánová party

Dnešní volný den byl opět ve znamení výletu do Lednice. A v lednickém parku pěkně tráví.

Podzimní sběr

Pavlíček objevil kouzlo sbírání kaštanů. Chvilku mu to trvalo, než pochopil, co se po něm chce, ale pak sbíral jak o život. Anežka měla pro jeho zálibu pochopení. Víc než půl hodiny ležela v zaparkovaném kočárku (na fotce je vidět úplně vzadu), koukala (těžko říct, co odsud mohla vidět) a trpělivě čekala, než se pojede dál.

Holky

Tento týden tráví v Pavlovicích Barunka se svou maminkou. Dnes zavítaly i k nám na návštěvu. Barunka si pohrála s Pavlíčkovými hračkami a hodně se zajímala o Anežku. Chtěla si ji hladit, chovat a kdyby to šlo, tak i odvézt s sebou domů. Naštěstí tuto svou myšlenku neprezentovala před Pavlíčkem. To by asi bylo po jejich kamarádství veta.

V Lednici

V takovém krásném počasí je škoda být zavřeni doma, tak jsme dnes vyrazili na výlet do lednického parku. Pavlíček tam byl poprvé a místní široké cesty plné písku a kamínků ho naprosto uchvátily. Kromě toho, že s Barunkou zdlábli všechny zásoby jídla, se také pořádně vylítali a na zpáteční cestě k autu si vyměnili kočárky. Za zmínku stojí i jedna obrovská atrakce – houpačky a skluzavka naproti jednou stánku s občerstvením. Tam jsme se zasekli opravdu dlouho, což naštěstí nevadilo ani Anežce, která celý výlet strávila spaním a koukáním v kočárku.

Pasu, pasu

Jedna trošku pozapomenutá fotka Anežky, která je ale moc pěkná na to, aby se tu neobjevila. Anežka je motoricky o dost šikovnější, než byl Pavlíček v jejím věku. Ráda se rozvaluje na dece na zemi, kde ji maminka občas překulí na bříško. Anežka chvíli poslušně pase a když začíná projevovat svou nespokojenost, je překulena nazpět.

Okrádání

Tak tohle je teď u nás doma častý výjev – Anežčin dudlík v Pavlíčkově puse. Nic nepomáhají zákazy ani domlouvání, že Anežka bude bez dudlíčku plakat. Pavlík má dudlík pouze na spaní a celkem ochotně ho přes den nechává v postýlce, ale ten Anežčin ho nenechá v klidu. Buď jí ho sebere a dudlá sám, nebo jí ho naopak cpe do pusy, když ho Anežka zrovna nechce, nebo jí ho sebere a hrne se s ním ke dřezu, aby ho maminka opláchla atd. Variací na Anežčin dudlík je mnoho.

Kyčle v normě

V úterý byla Anežka na další kontrole kyčlí. Při samotném vyšetření byla moc hodná, nerozplakal ji ani studený gel při ultrazvuku. Zato si pak vyslechla krásný závěr – kyčle jsou v pořádku, peřinku není třeba dál používat. Další (snad poslední) kontrola nás čeká těsně před Vánocemi.

Já vím, kam to přijde

Pavlíček okouká úplně všechno, i to, kam přijde vložka do podprsenky. Během Anežčina kojení si ji půjčí, lítá s ní po baráku a ukazuje, kam přijde. Jedinou vadou na kráse je, že mu na daném místě nějak nechce držet.

To je ale dobrota!

Anežka ráda dudá dudlík, ale ještě víc jí chutnají vlastní končetiny. Dudlík vyplivne a místo něho si do pusy cpe ručičky – nejlépe obě naráz. A jak u toho mlaská.

Hají na zemi

Maminka Anežku často pokládá na zem na deku, protože na rovném tvrdém povrchu, odkud není možné nikam spadnout se nejlépe protahují a cvičí Anežčiny svaly. Kdyby záleželo na Pavlíčkovi, byla by Anežka na zemi imrvére furt, protože ji tam má nejlépe na dosah. A když je Anežka přikryta dečkou, aby na ni netáhlo, přinese si z postýlky svou peřinku a udělá hají hned vedle. Musíme dávat velký pozor, aby Pavlíček Anežku jednoho krásného dne láskou nesežral.

Vláčkodráha

Do Pavlovic přijeli strýc s tetou a Barunkou a dovezli Pavlíčkovi dárek k narozeninám – koleje s vláčkem. Kromě dětí se dráha moc líbila oběma tatínkům.

Společenská únava

Během pravidelného vážení měla Anežka na dosah sklenku s vínem, sklenku s mlékem a džus. Kdoví z čeho si přihnula, že je tak unavená :-).

Na Pálavě

V Pavlovicích u vlakové zastávky je parčík, v parčíku je hřiště pro děti, na hřišti jsou houpačky a také malý kopeček, kterému děda říká Pálava. Na Pálavě je dřevěná prolézačka a ta se Pavlíčkovi moc líbí.

Táta na mateřské

O víkendu byl tatínek oficiálně na mateřské dovolené, aby pak mohl zvolit délku pobírání rodičovského příspěvku. Pořád mluvil o tom, jak si Anežku vezme do péče apod. Z fotky je zřejmé, jak to dopadlo :-).

Bublifuk

Tetě Barči a strýci Kubovi se podařilo to, co nám ne: naučit Pavlíčka foukat do bublifuku. Snad si tedy příští narozeninový dort sfoukne sám a nebude to za něj muset dělat děda.

Dárek od kmotřenky

Křtiny byly tou pravou příležitostí se po delší době opět vidět s kmotřenkou Barčou. Teta Barča přivezla Pavlíčkovi dáreček k narozeninám – Knížku o Noemovi. Pavlíček se hned pustil do rozbalování. Když postupně odnosil všechny části balícího papíru do odpadkového koše, pustil se do prohlížení. Tato knížka je zajímavá tím, že se kromě čtení dá i hladit: do jednotlivých stránek jsou vloženy kousky látek znázorňující mráček, hřívu lva, kůži slona, srst žirafy a kožíšek králíka. Tudíž se u Pavlíčka hned dostala na vrchol popularity.

Oslava

Po mši svaté jsme šli s nejbližší rodinou na slavnostní oběd. S Anežkou je to jednoduché, tu je možné položit kdekoli. Ale jak to vyřešit s Pavlíčkovým poledním spánkem? Dali jsme ho do hlubokého kočárku, půjčil si kočičku od Barunky a chvíli to vypadalo, že snad i usne. Ale nakonec k tomu nedošlo, i když se u vožení kočárku vystřídala skoro celá rodina. Usnul až v 15:30 doma ve své postýlce.

Křtiny

Po včerejším občanském přivítání dnes Anežku čekala ještě větší slavnost – byla pokřtěna. Při samotném křtu i během celé mše ani nekvikla, což tatínek při večerním koupání (to se Anežce vždy líbí) komentoval: “No jo, proč bys taky brečela, když seš zvyklá na každodenní koupání. Je vidět, že dítě, které při křtu brečí, rodiče doma nekoupou.” Teorie byla vymyšlená raz dva.

Nová občanka

Dnes Anežku a ještě jednu holčičku Amálku oficiálně přivítal pan starosta. Anežka celý program bedlivě sledovala z náruče, Pavlíček seděl vedle babičky. Proslov pana starosty ho nijak neuchvátil, zato doslova hltal básničku, kterou přednášely holčičky ze školky. A nakonec jsme se všichni vyfotili. Jsou to vlastně úplně první fotky, na kterých jsme všichni čtyři společně.

Generálka

Pavlíčkovi jsme pořídili nové oblečení na víkendovou slávu. Velice ochotně se do něho nechal obléknout a ještě ochotněji se v něm nakrucoval před Anežkou a pak mamince pózoval při focení. Kde se v něm vzaly takové modelovské sklony???

Sýýýýýýr

Konečně se nám podařilo vyfotit pravý nefalšovaný Anežčin úsměv. Anežka se směje často a ráda, ale hlavně nahlas. Někdy se smíchy skoro zalyká. Že by jí maminka připadala tak směšná?

Halekačka

Od sousedů nás zatím dělí jen provizorní drátěný plot. Ale Pavlíčkovi se moc líbí, že k sousedům vidí, protože mají na dvoře Bena – malého pouličního ratlíka. Pavlík na něj volá “Beťéééééééé” a několikrát za den chce pustit na terasu, aby Bena pozdravil. Naštěstí je Ben zcela flegmatický přátelský pes, který se Pavlíčkovým halekáním nenechá vyvést z míry.