Před Vánocemi jsme se nechali profesionálně vyfotit a tyto fotky jsme dali pod stromeček babičkám, dědečkům a prababičkám.
Pavlíček je nový človíček, který se narodil 19.8.2009 v 19:10 mamince Janě a tatínkovi Pavlovi.
Anežka je sestřička Pavlíčka a narodila se 19.6.2011 v 2:47.
Vojtíšek je bratříček Pavlíčka a Anežky a narodil se 1.10.2014 v 5:54.
Eliášek je bratříček Pavlíčka, Anežky a Vojtíška a narodil se 25.1.2018 v 4:39.
Před Vánocemi jsme se nechali profesionálně vyfotit a tyto fotky jsme dali pod stromeček babičkám, dědečkům a prababičkám.
Pavlíček přes den rád zabrousí do koupelny. Je tam spousta zajímavých věcí a hlavně vana, do které se rád dívá a hází do ní všechno, co má po ruce. V poslední době se začal v koupelně zavírat a vůbec mu nevadí, že je tam potom tma jak v pytli. Chviličku poté, co za sebou zabouchne, začne maminka dveře pomaličku otvírat, aby za nimi Pavlíčka nesmetla. Ten si stoupne mezi dveře jak pravý vrátný (nebo spíš vyhazovač :-) ), hodí na maminku úsměv a dveře hned zase zabouchne. A tak se to opakuje několikrát po sobě.
V těchto dnech je Pavlíčkovou nejoblíbenější zábavou chození. Chodí sám po celém bytě, jen u prahů si není jistý, tak čeká na nějakou pomocnou ruku, které by se mohl přidržet. Když není žádná ruka poblíž, přidrží se futer a pokračuje vesele dál. Jeho chůze je celkem jistá, pády skoro žádné. Asi ho přihlásíme do nějakého turistického kroužku :-).
Pavlovická babička upletla Pavlíčkovi dvě vestičky – jednu všední a jednu sváteční – aby mu bylo pěkně teploučko. Ta všední mu je sice trochu větší, ale to vůbec nevadí, na funkci to nemá vliv :-).
Přejeme všem pravidelným i méně pravidelným čtenářům tohoto blogu pohodový rok 2011. Pavel + Jana + Pavlíček + ???
Od Štědrého dne tatínek nechodí do práce, vrátí se tam až v pondělí. Pavlíčkovi se během dne hodně věnuje, naučil ho spoustu nových věcí, hraje si s ním, povídá mu. Pavlíček si na to nějak moc zvykl a na tatínkovi visí. Když se táta dnes dopoledne oblékal, aby šel připravit auto před naším odjezdem do Pavlovic, Pavlíček se na něj přilepil a při maminčině snaze vzít ho do náručí, začal natahovat. Asi bude tatínek muset chodit do práce brzo ráno, aby ho Pavlíček raději vůbec neviděl odcházet.
Pokud vše půjde, jak má, tak kolem 24.6.2011 vykoukne na svět náš další svišť. Sice ještě nevíme, jestli to bude kluk nebo holka, ale už se na něj těšíme. Aktuálně má cca 6 cm od hlavičky až po kostrč. O Vánocích tuto novinu dostali pod stromeček i babičky a dědové ze Zhorce a Pavlovic. Pokud půjde druhé dítko ve stopách svého staršího brášky Pavlíčka a požene se na svět tři dny před plánovaným termínem, bude slavit narozeniny s tatínkem. Kromě toho se (počítáno na roky) narodí 50 let po zhorecké babičce, 60 let po pavlovickém dědečkovi a 80 let po pavlovické prababičce.
Ježíšek přinesl Pavlíčkovi dárky i do Pavlovic. Takže když jsme se tam včera všichni sešli, pustili jsme se do rozbalování. Nutno říct, že mnohem víc než samotný stromeček s dárky zajímaly Pavlíčka i Barunku krutonky, které zbyly z rybí polévky. Tak dlouho se jimi ládovali, až je všechny snědli.
Ve Zhorci je Pavlíček ve svém živlu, protože tady má spoustu pro něj nových aktivit. Pro jistotu ani moc nespí, aby nic zajímavého nezmeškal. Hraje si s těstovinami, které mu babička nasypala do hrníčku, ukusuje dědečkovi banánek v čokoládě, naučil se chytat míč, který našel pod stromečkem a kutálí před sebou gymnastický míč jako hovnivál svou kuličku. A k tomu všemu nachodí denně několik “kilometrů” po celém baráku. Sám chodit nechce, ale stačí mu držet se někoho aspoň za jeden prst.
Dnes babička s dědečkem Pavlíčkovi zas něco ukázali. Položili ho doprostřed deky, každý vzali dva cípy do ruky, zvedli a houpali. Takhle houpávali i maminku, když byla malá a ta na to vzpomíná dodnes. Pavlíček v dece ani nemukl, jak se mu to líbilo. Když byl pak i s dekou položen na zem, stále ležel bez pohnutí a nemohl pochopit, že už je konec.
Celý tento den Pavlíček bojoval se spaním. Ráno se vzbudil nezvykle brzo (6:45), dopoledne usnul na 45 minut tatínkovi na klíně v houpacím křesle a odpoledne už neusnul. Není divu, že než se přiblížila večeře a rozbalování dárečků, jeho únava byla značná. Hračky, které dostal, se mu líbily, ale nejvíc jedna jediná – traktor s farmářem a nákladem zvířátek. Traktor jezdí na baterky, farmář si u toho zpívá písničku (při ní se Pavlíček kroutí do rytmu) a zvířátka vydávají celkem autentické zvuky.
Po dvouměsíční pauze jsme dnes konečně přijeli do Zhorce. Pavlíček nejdřív omrknul babičku, dědu a obě prababičky a pak zkontroloval hračky, jestli mu nějaká nepřibyla nebo neubyla. Moc se mu líbí, kolik je kolem něj lidí, kteří se mu věnují a obdivují, co nového se za tu dobu naučil. A když mu rodiče zmizí z dohledu, ani ho nenapadne, aby se po nich sháněl.
Pavlíček z velké většiny rozumí tomu, co mu říkáme. V posledních dnech se naučil “říkat” svým vlastním způsobem, co by chtěl. Nepoužívá k tomu žádná slova, ale různé druhy mrčení a ukazování. A kupodivu mu i my úplně všechno rozumíme.
Nejsme příznivci jógy, ale víme, že jistá sestava cviků se jmenuje “pozdrav slunci”. Pavlíček teď často předvádí jeden postoj, který jógu připomíná, tak jsme to pojmenovali “pozdrav slunci”. Kdykoli řekneme: “Pavlíčku, pozdrav slunci”, už dává hlavičku na zem, aby mohl vystrčit zadeček. Ale je to filuta, mnohem raději to dělá na naší posteli, aby nemusel hlavičku pokládat na tvrdou zem.
Přesně dnes má Pavlíček 16 měsíců. Včera si k tomuto “výměsíčí” nadělil pěkný dárek, naučil se sám chodit. Přijeli jsme do Pavlovic, babička ho postavila a Pavlíček hned napoprvé ušel pět krůčků, napodruhé deset a napotřetí přešel celou kuchyň. Do večera capkal po kuchyni i obýváku. U prvních krůčků se tetelil blahem a pořád si tleskal, že je šikulka. A taky sledoval maminku, tatínka, babičku a dědečka, jestli mu všichni pořádně tleskají a obdivují ho. Měl hroznou radost, že to dokázal sám. Na videu je jen maličká ochutnávka Pavlíčkova chození. Hraje mu k tomu Prodaná nevěsta, kterou zrovna dávali v televizi.
Nedopatřením se nám povedla třetí den po sobě fotka spícího Pavlíčka. Při dnešní cestě do Pavlovic poprvé naostro vyzkoušel novou autosedačku. Po cestě ani nedýchal, jak se mu tahle novinka líbila, až z toho usnul. Stačilo mu na to 5 km.
Když byl Pavlíček miminko a dal se do kočárku, do pár minut usnul. Ale v momentě, kdy byl z kočárku vytažen, okamžitě se probudil. Teď v kočárku usíná někdy na konci procházky, když je hodně unavený. Dnes poprvé se stalo, že se Pavlíček neprobudil ani při vyndávání z kočárku, vynesení do 1. patra, svlečení a uložení do postýlky. Jen otevřel jedno oko pro kontrolu, otočil se na bok a spal dál.
Pavlíček strávil dnešek v Pavlovicích, protože maminka jela do Brna. Při večerní cestě domů Pavlíček po celodenních zážitcích vytuhnul v autě a nevzbudil se ani po příchodu domů. Ani sundání kombinézy a vytáhnutí dudlíku ho neprobralo. Jenže na večerní uložení do postýlky to bylo příliš brzo. Hrozilo, že se Pavlíček za hodinku probudí a pak bude řádit až do půlnoci. Když nepomohl žádný způsob, jak ho šetrně vzbudit, rozhodli jsme se ho do postýlky přece jen dát. A v tu chvíli se probral. Pak si ještě pohrál, navečeřel a šel spát jako obvykle.
Jedním z dárků, které dostala včera maminka od tatínka k narozeninám, byl velký sáček pražených pistáciových oříšků. Dneska je poctivě pojídala a Pavlíčkovi se moc zalíbily zbylé skořápky. Dostal je tedy na hraní do té doby, než si je zkusí strčit do pusy. Za celou dobu ho nenapadlo skořápky ochutnat – asi tušil, že kdyby se o to pokusil, maminka by mu takovou úžasnou hračku s okamžitou platností zabavila.
Když se tento víkend potkal Pavlíček s Barunkou v Pavlovicích, reagovali na sebe víc než kdy předtím. Podávali si navzájem hračky, hráli si s magnetky, prohlíželi knížečku a dávali si pusinky – teda spíše Pavlíček chtěl dát Barunce, ale ta před ním utekla.
Na téhle fotce jsou dvě věci, které jsme na předchozích fotkách ještě nezachytili. Je zde Pavlíček ve své celé zimní výbavě (včetně čepice) a pak je tu zachycen se strejdou Rostikem. Tyhle dva chlapy spolu na fotce asi nikde nemáme a pokud ano, tak to musí být hodně dávno.
Takhle občas sedí Pavlíček na nočníku – musí mít kolem sebe nějaké zajímavé předměty, aby si měl s čím hrát a neměl tendenci odsud zdrhat.
Pavlíček zdolává jednu bariéru za druhou. Teď se naučil rozdělávat PETku, pokud není moc utáhnutá. A jako každá nová činnost, kterou se naučí, ho to hrozně baví.
Pavlíček má období, kdy hrozně rád přendává věci z jednoho místa na druhé, pořád dokola. Touhle hrou se v různých variantách baví celé dny. Tentokrát sbíral kostičky po celém obýváku a nosil je tatínkovi, který už je neměl kam dávat.
Pavlíček má moc rád, když s ním před večerním spaním jdeme oba do ložnice a na posteli s ním děláme blbiny. Měkká postel je totiž jako stvořená pro nácvik samostatného stání. Pavlíček se opře o tátovy nohy, stoupne si, pak se pustí a chvilinku se udrží, než žuchne zadečkem na měkkou matraci. Má z toho velkou legraci a zkouší to pořád dokola. Dnes ta chvilinka stání trvala natolik dlouho, že se to podařilo i vyfotit.
Nadpis jsme si půjčili z jiného blogu, kde jedna paní popisuje přesně to, co zažíváme i my s Pavlíčkem. Mezi věci, které ho nejvíc fascinují, patří všechny druhy kabelů, notebooky, mobily, nabíječky na mobily, zásuvky, myš od počítače, ovladače na televize, kolíky na troubě atd. atd. Bohužel to všechno jsou věci, které mu do ruky nepatří, a právě proto ho možná tak fascinují. Maminka mu občas půjčí svůj zamčený mobil, kterému se rozsvítí displej po zmáčknutí jednoho konkrétního tlačítka. A samozřejmě že Pavlíček přesně ví, které to tlačítko je potřeba zmáčknout. Až bude chodit sám, tak aspoň ušetříme za tahací dřevěnou hračku na provázku, protože Pavlíček bude za sebou určitě nejraději tahat myš od počítače. A ty největší lahůdky nás asi teprve čekají, tak se máme na co těšit.
Strejda Česťa si dnes přijel vypůjčit kojeneckou váhu a vzal s sebou i zhoreckou babičku. Návštěva to byla blesková, ale o to intenzivnější. Však babička neviděla Pavlíčka už pět týdnů a měla z toho skoro absťák. Hned, jak Pavlíček uviděl babičku, spustil svoje “páááá-pa, páááá-pa” (houpy, houpy), protože si pamatuje, jak se s ním babička vždycky houpe v houpacím křesle. Pak předvedl, co všechno nového se za poslední týdny naučil.
Pavlíčkovi se u babičky a dědy v Pavlovicích moc líbí magnetky na ledničce. Tatínek mu teď dva magnetky donesl a Pavlíček už si může hrát i doma. Jen škoda, že jsou jen dva :-).
Na málokteré fotce jsme všichni tři, protože někdo musí vždycky fotit. Využili jsme tedy návštěvy kmotřenky, která nás vyfotila všechny dohromady. Akorát Pavlíček neměl na focení zrovna náladu, protože už byl móóóc unavený.
Dnes k nám na dvoudenní návštěvu přijela Pavlíčkova kmotřenka. Pavlíčkovi se celý den věnovala, hrála si s ním zase jinak než maminka a tatínek, ukázala mu své náušnice a přivezla mu dáreček – leporelovou dětskou Bibli. Pavlíček se po celodenním řádění tak unavil, že večer nemohl udržet očka a v okamžiku pokládání do postýlky už usínal.
První pokus na ostro – a hned se to povedlo. U Pavlíčka je výhoda, že se jeho tlačení nedá přeslechnout ani přehlédnout:-). Takže když to na něj dnes přišlo, sebrala maminka odvahu, nachystala si ubrousky a honem z Pavlíčka svlíkla přebytečné oblečení a plínku a posadila ho na nočník. A než ten se zmohl na protest, bobek byl v nočníku. Pak maminka Pavlíčkovi zatleskala a pořád ho chválila, aby začal tušit, k čemu ten nočník vlastně slouží. Autentickou fotku bobku v nočníku jsme z důvodů čichových a estetických raději nepořizovali.