Ovoce

Anežce je dnes přesně 7 měsíců, tudíž čas na další příkrm – ovoce. Neplánovaně ho dostala už včera. Maminka se zakousla do jablka a Anežka jí ho doslova vytahovala očima z pusy. Po pokusu, jestli by jí teda syrové jablíčko chutnalo, dostala svou dávku. Celou ji snědla. Dneska dostala opět syrové nastrouhané jablíčko a spořádala celou půlku obrovitého jablka.

Na nočníku

Pavlíčka baví trůnit na nočníku, hlavně v době, kdy by měl jít pomalu spát. Aby toto trůnění mohl co nejvíce prodloužit, sáhne za sebe, vytáhne nějakou hračku a hraje si. Tohle je výsledek.

Na bříško, zpátky ani ň

Anežka je zvědavá ženská, takže jakmile je položena na zádíčka, okamžitě se přetočí na bříško a zvědavé kouká kolem sebe. Na bříšku vydrží hodně dlouho, ale když jí síly dojdou, neumí si poradit s otočením zpět na záda. Rezignovaně položí hlavičku na zem a začne kňourat. Jenže jak ji naučit válet sudy?

Jerry

Pavlíček dostal od Ježíška batůžek s Jerrym. Totálně se do něj zamiloval, říká mu “G” a neudělá bez něj ani krok. Když jdeme na procházku, má v něm uschované dvě krabičky, do kterých mu dědeček nebo babička dají nějakou dobrotu – lentilku, gumového medvídka, lipo, kočičí jazýček nebo tak něco. A Pavlíček si to vždycky zbaští, až přijde domů.

Odpolední zábava

Anežka nesnáší jízdu v kočárku potmě, kdy nic nevidí. Proto chodíme na procházky vždy dopoledne a po odpoledním spánku už ne. Aby nám tu nebylo smutno, hlavně ve dnech, kdy se táta vrací z práce později, přijdou nás občas navštívit babička s dědou. Děti se zabaví, prarodiče se potěší. Pro Pavlíčka je pak celotýdenním zážitkem, když mu děda asistuje při koupání.

Ohryzávání fusaku

Anežka si našla novou zábavu v kočárku – okusuje cuplíky na fusaku. Jakmile je položena do kočárku, vyhodí dudlík z pusy velkým oblokem a okamžitě chytá šňůrky od fusaku.

Výměna postýlek

Pavlíček strávil 9 měsíců u maminky v bříšku, pak 9 měsíců v Brně, pak 12 měsíců v Hustopečích a teď 8 měsíců v Pavlovicích. Tudíž je čas udělat zase nějakou změnu. Tentokrát je to změna jen drobná – vyměnil si místo pro postýlku s Anežkou. Anežka totiž vyžaduje mít maminku co nejblíže u sebe, hlavně při usínání. Takže Anežka si vyměnila místo s Pavlíčkem, maminka s tatínkem, postel se trochu víc přisunula k postýlce a mělo by to fungovat.

S babičku a dědou v ložnici

V noci z pondělí na úterý spal Pavlíček poprvé v ložnici s babičkou a dědou. Byli jsme všichni zvědaví, jak to dopadne a super. Postýlku měl přistavenou u dědovy postele, kde je víc místa. Hlavně se mu líbilo, že babička i děda šli spát zároveň s ním. Spal celou noc až do rána jako obvykle. V úterý po obědě šel spát opět s dědou do ložnice a skoro čtyři hodiny jsme o nich nevěděli. Schválně, kam se Pavlíček pohrne příště, až budeme zase ve Zhorci.

Houpací děti

Prý jsou naše děti houpací, říká babička. No asi jo. Houpání v houpacím křesle oba milují a když jsou unavení, bez problémů v něm usnou.

Vánoce po Vánocích

To  nevadí, že Vánoce jsou za námi. Babička chtěla Pavlíčkovi dopřát zábavu, tak se spolu pustili do pečení perníčků. Jak je Pavlíček zvyklý se pořád s něčím mazlit, tak i teď, když vykrojil nějaký měsíček nebo srdíčko, musel se s nimi náležitě pomazlit, než je položil na plech (viz poslední foto). Pavlíčka pečení jakožto každá novinka chytlo. Za rok už bude péct i s maminkou.

   

První rohlík

Anežka dnes poprvé dostala na zkoušku rohlíky do ruky, jak se na to bude tvářit. Rohlík putoval rovnou do pusy a Anežka se z něj snažila vyždímat, co se dá. Kdyby jí ho maminka po půlhodině nesebrala, žmoulala by ho snad celý den.

Na procházce

Pavlíček s tatínkem, babičkou a dědečkem vyrazili na procházku. Celou cestu s nimi šlo jedno z koťátek, z čehož byl Pavlíček patřičně nadšený. Koťátku se to asi taky líbilo, protože mělo pořád ocásek vztyčený nahoru jako anténku. A protože je Pavlíček zvídavý chlapec a zrovna si chtěl rozšířit znalosti z oboru kočičí anatomie, pořád si ze zadu ke kotěti dřepal a koukal, co se nachází pod ocáskem.

Natěšenec

Trochu nečekaně jsme se opět ocitli ve Zhorci. Budeme tu až do úterý, protože táta má v pondělí a úterý školení, na zpáteční cestě si nás vyzvedne. Když jsme včera večer řekli Pavlíčkovi, že ráno pojedeme za babičkou a dědečkem do Zhorce, rozzářil se jako sluníčko. V noci v polospánku opakoval “děda, papa” (jeho označení pro babičku) a ráno poskakoval v postýlce a nemohl se dočkat, až vyrazíme. Po cestě ani nedutal. Pavlíček nejenže miluje babičky, dědečky a takovéto výlety, ale taky se hrozně těší na kočičky, které zhorecká babička kvůli němu adoptovala.

Zápas s hrazdičkou

Anežka se zatím jen přetáčí ze zad na bříško, lezení nebo pérování na kolínkách jí zatím nic neříká. Neustálým přetáčením rotuje kolem své osy, takže se často ocitne v pozici jako je na fotkách. Jak přesně se tam dostala, jsme nestihli vypozorovat.

Teletubbies

To snad ani není možné, že tu píšeme o kdejaké blbině, ale o fenoménu, který nás provází už více než půl roku zatím nepadlo ani slovo. Pavlíček propadl kouzlu Teletubbies a pořád ho to děsně baví. Protože vyslovit “teletabís” je hodně nad jeho síly, vymyslel si svůj vlastní název “apapa”. Jak k tomu přišel, těžko říct. Každopádně u “apapa” sedí jako přikovaný, k tomu má před sebou nějaký žvanec a pití. Má svoje oblíbené díly, které se postupně obměňují a už podle ikonky pozná, jak se který díl jmenuje a co jeho obsahem. Není možné mu pustit jen tak nějaký díl naslepo, vždycky mu musíme postupně přečíst názvy všech dílů nacházejících se na stránce a on jen říká “ne”, “ne”… až konečně dojdeme k nějakému právě oblíbenému dílu, tak řekne “jo” a kino může začít. Zkoušeli jsme mu pustit i jiné seriály pro děti (např. Krteček, Pat a Mat, Mickey Mouse), ale nic z toho se zdaleka nepřiblížilo popularitě Teletubbies.

První zub

Když jsme se v pondělí vrátili ze Zhorce domů, maminka zcela náhodou objevila první Anežčin prořezávající se zoubek. Zatím tam je vidět jen taková čárka na dásničce. Anežka se s tím srovnává velice statečně, není nijak rozmrzelá, v noci spí dobře. Tímto tedy máme za sebou jednu dvacetinu z procesu růstu mléčného chrupu. Vyfotit první zoubek jsme se pokusili, pokus se nezdařil, ale to nevadí, Anežce to i tak na nich sluší.

Dvanáctý a šestnáctá

Pokud vezmeme v potaz pořadí narození, Pavlíček je dvanácté pravnouče zhorecké prababičky. Anežka je šestnáctá a zatím poslední. Hlavně Pavlíček má prababičku moc rád, pořád chodí ťukat na dveře její kuchyně a pokud ji tam nenajde, pokračuje dále do ložnice. Dědovi pomáhá s jejím ošetřováním, hlavně převazování bolavé nohy ho fascinuje. A taky se mu líbí, jak ho prababička pořád obdivuje, jaký je šikovný chlapeček. No jo, náš Pavlíček je hotový narcis:-).

S Barborkou

Pavlíček se ve Zhorci s Barborkou viděl po dva dny. První den se s ní kamarádil, ale když poznal, že Barborka, ač o víc než rok mladší, si bez problémů uhájí svoji hračku a navíc je stejné váhové kategorie jako on, tak jeho zájem druhý den znatelně ochladl.

Anežčin sestřih

Do nového roku vstupuje Anežka se zkrácenými vlásky. Už to bylo hrozné, jak jí to pořád padalo do očiček. Takže když teta Dáša stříhala tátu, udělala dvakrát šmik-šmik i Anežce. Maličko jí zkrátila pár vrchních vlásků a zastřihla ofinku. Určitě se Anežce bude líp koukat po světě.

PF 2012

Všem pravidelným i méně pravidelným čtenářům těchto stránek přejeme vše dobré v novém roce. P+J+P+A

Dárečky – kolo třetí

Potřetí a naposled jsme dnes u stromečku rozbalovali dárky. Přijeli jsme do Zhorce a na Pavlíčka tam čekal jeho oblíbený úkol – rozdávání dárečků a jejich následné rozbalování. O všech dárcích, které Pavlíček s Anežkou o letošních Vánocích dostali, budeme psát postupně v dalších příspěvcích. Zatím to vypadá, že všechny dárky budou k užitku a naše děti mají na několik měsíců o zábavu postaráno.

Anežčina akrobacie

Anežka se naučila nový prostocvik a hrozně ji to baví. Strká si nožky do pusy a zkoumá, jestli by se daly jíst.

Procházky s motýlem

Je to pár týdnů, co Pavlíček chodí na procházku po svých. Sám si usmyslel, že se bude držet motýla, který původně sloužil k tomu, aby Anežka měla v kočárku na co koukat. Jenže po chvíli jízdy se motýl svezl po střeše dolů a Pavlíček se ho chytnul. A vlastně je to nejlepší možné řešení. Pavlíček se motýla drží jak klíště po celou dobu procházky, vůbec nemá snahu někam odbíhat, zastavovat se atd. Maminka si v pohodě řídí lehký kočárek a nemusí jednou rukou ovládat kočárek a druhou Pavlíčka. Fakt to skvěle funguje. Pár kratičkých zastávek po cestě ale přece jen máme – když se Pavlíček potřebuje s motýlem pomazlit.

Sestřenice a sestřenice

Bratranec a sestřenice

Pavlíček má Barunku moc rád a i když ji od konce září neviděl, pořád na ni vzpomíná. Protože zatím neumí mluvit, říká jí jen “B”.

Dárečky – kolo druhé

Dnes jsme se sešli u stromečku u babičky a dědy. Pavlíček měl postup od včerejška v živé paměti a v roznášení dárečků si s Barunkou vzájemně vypomáhali. Ježíšek nám podruhé nadělil pěnové puzzle na zem, což Pavlíček přivítal a hned ho chtěl vyzkoušet v praxi.