Pavlíček měl dnes veselý večer, přijeli za ním na návštěvu Maruška a Ládík. Tatínek naznal, že tolik akčních fotek jsme najednou nikdy nepořídili. Děti byly pořád v pohybu a Pavlíček na nich visel očima. Líbilo se mu jejich poskakování a pozornost, kterou mu věnovali. Hráli si spolu na koberci, houpali se na míči, pak na houpačce, oba chtěli Pavlíčka na klín. Ten vydržel být čilý až do deváté hodiny večerní. Po koupeli a nakojení padnul do postýlky a hned usnul jak dudek:-).
Pavlíčkovi narostly vlásky natolik, že mu padaly do očí. Tak jsme včera pozvali paní holičku, aby kromě nás ostříhala i Pavlíčka. Paní holička je sousedka od babičky a dědy ve Zhorci a vždy, když potřebujeme, přijde za námi a ostříhá nás v pohodlí domova. Ačkoli jsme nevěděli, jak Pavlíček na stříhání zareaguje, všechno dopadlo na jedničku. Sledoval u toho totiž svou oblíbenou znělku ke znakování. Paní holička udělala pár zkušených pohybů hřebínkem a nůžkami a bylo po všem. Jen ofinka prý nedopadla na 100 %, protože paní holička překážela Pavlíčkovi ve výhledu, tak sebou začal šít. Na fotkách ta změna moc nevynikne, ale všichni jsme se shodli na tom, že kratší sestřih přidal Pavlíčkovi na klučičím výrazu. Zkrášlovací proceduru podstoupili i maminka (ta si nechala udělat i melír), tatínek a babička.
Pavlíček dnes poprvé zažil svatbu, vdávala se maminčina sestřenice. Byla to jen taková ochutnávka, protože jsme se zúčastnili pouze oficiální části v kostele, kterou Pavlíček ještě z poloviny prospal. Nevěstě i ženichovi to moc slušelo, jen se na konci obřadu došlo k menšímu zmatku – přiřítila se tam jakási ženichova láska z dávných let s přerostlým kojencem. Naštěstí se všechno vysvětlilo.
Od té doby, co Pavlíček objevil kouzlo stání, stále tuto dovednost vylepšuje. Opírá se o cokoli, co je v dosahu. Nejoblíbenější opěrka je gauč, dále stolek, poličky pod televizí a schodek na balkon. Například stolek má hranu 50 cm od země, přesto na něj Pavlíček z lehu na bříšku dosáhne a vytáhne se nejdřív do kleku a pak nahoru. Rodiče teď nemůžou Pavlíčka spustit z očí, protože mu stále hrozí nějaký pád, jeho nožičky jsou ještě moc vratké. Naštěstí Pavlíček není žádný kamikadze, je na sebe celkem opatrný a žádný velký pád ho zatím nepotkal. Ale když ví, že ho maminka nebo tatínek jistí zezadu, tak si dovolí mnohem víc.
Nedávno byla maminka u paní zubařky. Při této příležitosti se zeptala, jak správně pečovat o Pavlíčkovy (zatím jen dva) zoubky a kdy je vhodná první návštěva u ní. Paní doktorka poradila koupit klasický zubní kartáček a zoubky čistit, poté ho dát Pavlíčkovi do ruky, aby si s ním v puse kvedlal sám a masíroval tak dásničky. Prý to děti nemají moc rády, ale nic naplat, čištění je důležité. Pavlíček si zubní kartáček hned oblíbil a kvedlá jak o život. A ohledně té první návštěvy – prý má maminka vzít Pavlíčka příště (tzn. na konci srpna) s sebou, aby si ordinaci pěkně omrknul. Což o to, Pavlíček bude omrkávat moc rád, ale jakmile paní doktorka při opravě maminčina zubu začne vrčet s nejrůznějšími vrtačkami, tak jí Pavlíček bude chtít pomáhat.
Pavlíček rád sedí u svého stolečku. Některé věci se holt líp dělají vsedě. U stolečku si například prohlíží knížečky, hraje na xylofon a samozřejmě dělá blbosti, různě se na židličce točí atd. Dnes po dlouhé době přišly na řadu i kolíčky na prádlo.
Po dlouhé době se nám podařilo natočit video, při kterém se Pavlíček chová přirozeně a nerozptyluje ho natáčení. Bylo to totiž těsně poté, co jsme mu snížili postýlku. Takže z toho byl úplně u vytržení. Aspoň náznakem je tam obsaženo několik Pavlíčkových obvyklých aktivit – hukání, které používá, když chce upoutat něčí pozornost; stavění na kolínka; pérování na kolínkách; ukazovačky paci paci atd. (jen místo toho, jak je veliký, rovnou odpověděl na otázku, která by následovala – jak se má).
Pavlíčka vždycky fotíme zepředu, takže vlastně není vidět, že se mu vlásky vzadu pěkně kudrnatí. Toto foto bude takové památeční, protože za týden asi necháme Pavlíčka ostříhat a kdoví, jestli se mu kudrlinky znovu obnoví.
Pavlovický dědeček má dnes narozeniny. Když se tatínek odpoledne vrátil z práce a Pavlíček se vyspal, vyrazili jsme do Pavlovic gratulovat. Pavlíček byl rád, že jede na návštěvu za babičkou a za dědou. Babička s dědečkem byli rádi, že zase na chvíli vidí Pavlíčka. A maminka s tatínkem byli rádi, že tam mohli ochutnat spoustu dobrot. Spokojenost na všech stranách.
Dnes jsme chtěli napsat další článek o Pavlíčkových vláskách, ale stala se jiná významná událost. Krátce po uložení k odpolednímu spánku šla maminka Pavlíčka zkontrolovat a co nevidí – Pavlíček vkleče opřený o postýlku se směje od ucha k uchu a hned se snaží i stoupat. Jakmile přišel tatínek z práce, upravil postýlku tak, aby z ní Pavlíček nemohl vypadnout. Je to velký nezvyk ukládat Pavlíčka tak nízko. I on si bude muset zvyknout na to, že se mu zhorší výhled na maminčinu postel, protože teď spí níž než ona.
Na radu odborníků myjeme Pavlíčkovy vlásky velice zřídka, většinou jen opláchneme čistou vodou. Po dlouhé době jsme dnes použili šampon. Přijde nám, že Pavlíček má s mokrými vlásky jiný kukuč. Je to pravda, nebo se nám to jen zdá?
Už delší dobu Pavlíček upřednostňuje krmení z ruky před krmením lžičkou. Kdykoli mu někdo na ruce nabídne nějakou dobrotu, vždycky otevře pusu dokořán. Teď pokročil o úroveň dál: nabízené jídlo chce nejdřív vzít do vlastní ručky a sám si to dát do pusy. Dnes tak snědl celou broskvi – maminka mu podala kousek ovoce, který si vzal z její ruky do své, řádně pomačkal a nasoukal do pusy. Moc ho to bavilo. Následný úklid trval pěkně dlouho. Horší bylo, že při večeři Pavlíček nedokázal pochopit, že kaše se z ruky jíst nedá, a spustil takový křik, že se bojíme, aby na nás sousedi nezavolali sociálku pro podezření z týrání dítěte:-).
Dnes odpoledne měl Pavlíček zas povyražení. Kromě toho, že byl celý víkend u babičky a u dědy v Pavlovicích, dnes tam přišly na návštěvu i dvě pratety a prababička. Spousta lidí, čilý hovor, několik lidí s ním na zemi a všichni se na něj usmívali a věnovali se mu – přesně tuhle kombinaci má Pavlíček úplně nejraději.
Dnes jsme si na poště vyzvedli xylofon, který maminka na internetu vydražila pro Pavlíčka. Je třeba rozvíjet Pavlíčkovo hudební cítění a když zatím nemáme místo pro klavír, postačí pro začátek aspoň xylofonek. Nový hudební nástroj zaujal nejen Pavlíčka, ale i tatínka, který na něm s nadšením stále dokola hrál Ovčáky čtveráky, které ho maminka už dřív naučila. Snad se repertoár brzo rozšíří, jinak z toho všichni zblbnem:-).
Pavlíček dnes ze sebe začal vyluzovat slabiky, které nejvíc připomínají slovo dě-da. V jeho podání je to spíš de-de-da-da. Trénoval to během dopoledne a sám se tetelil radostí, co nového zas umí. Takže už zvládá bá-ba, ta-ta, de-da, jen ta mááááá-ma je stále v nedohlednu.
Co by to bylo za návštěvu ve Zhorci, kdyby Pavlíček nebyl pečený vařený v houpacím křesle. Už je dost velký, tak tam seděl i sám. Jinak se tam často houpal i s dědečkem.
