Preventivní prohlídka

Anežka se opět byla ukázat u paní doktorky. Váží 4160 g. Od posledka přibrala méně, než by podle tabulek měla, ale prý to nevadí, hlavně když je spokojená. A to ona je – směje se, spinká, bříško ji nebolí. Jen toho mlíčka pije jen tolik, aby se nemusela moc namáhat se sáním. Po této prohlídce jsme šli ještě na ortopedii. Anežka má kyčle prý velice slušné a peřinku mezi nožky máme dávat jen preventivně na noc.

Jak spinká Pavlíček

Máme to štěstí, že máme spací děti. Hlavně Pavlíček je na svůj věk spáč k pohledání. Večer sice chodí spát až kolem deváté, ale zato ráno zase až kolem deváté vstává. Když se vzbudí a vidí, že maminka s Anežkou ještě spí, sedí v klidu v postýlce, hraje si s méďou, pije z hrníčku a čeká, než se mu někdo bude věnovat. Dopoledne moc mu čilost moc dlouho nevydrží a kolem dvanácté jde spát zase. Vezme si hrníček, popřípadě nějakého plyšáka, běží k postýlce a jen co mu maminka sundá bačkůrky a tepláky a položí ho do postýlky, zavírá oči a spí 2-3 hodiny. Kéž by mu to ještě dlouho vydrželo.

Podobnost čistě náhodná

Nahoře jsou fotky Pavlíčka před necelými dvěma roky, dole aktuální fotky Anežky. Jsou, nebo nejsou si podobní?

Jako dědeček

Co Pavlíček vidí, to se hned snaží napodobovat. Stačilo mu mrknout na dědu, jak sádrou zadělává dírku ve zdi, sehnal si k tomu potřebné pomůcky a celý večer sádroval taky.

Zmrzlina

Pavlíček už přišel na chuť zmrzlině. Bodejď ne, když máme cukrárnu skoro v sousedství. Doteď se spokojil s prázdným kornoutkem, který mu paní prodavačka dávala zadarmo, ale pak si jednou všimnul, že maminka má v kornoutku něco navíc. A od té doby se oblafnout nenechá.

Dědictví po tátovi

Když jsme na návštěvě u babičky a dědy a je potřeba Pavlíčka převlíct (ušpiní se nebo se náhle ochladí atd.) a maminka nemá žádné náhradní oblečení po ruce, vytáhne babička krabici s věcmi po tatínkovi a po strejdovi. Dnes přišly na řadu tyto kalhoty po tátovi.

Hlavu vzhůru

Anežka už krásně drží hlavičku, hlavně když je ve svislé poloze. Tohle Pavlíček uměl až ve dvou a půl měsících – důkaz je zde. Takže když je Anežka nakojena a maminka si ji dá na rameno, zvedne hlavičku a bedlivě se rozhlíží na všechny strany – no jo, zvědavá ženská od mala.

Garáž na kočárky

V našem domě máme velkou místnost, kde bychom teoreticky mohli parkovat auto, takže jí zatím pracovně říkáme garáž, i když ji jako garáž nikdy používat nebudeme. Teď je to spíš taková garáž pro kočárky, protože tu máme rovnou tři – jeden pro Anežku, druhý pro Pavlíčka a třetí pro oba dohromady. A nějakou dobu to tak zůstane, jelikož všechny tři kočárky využijeme.

Pavlíček stavitel

Tohle je jedna z Pavlíčkových nejoblíbenějších hraček – vkládací kelímky. Dají se vkládat do sebe nebo stavět na sebe, čímž vznikne komín. Pavlíček oba chody ovládá moc dobře, už přesně ví, v jakém sledu je potřeba kelímky skládat.

Anežčin úsměv

Anežka už není malinké miminko, které jen spí a krmí se. Baví ji pozorovat okolí a účastnit se rodinného dění. Ráda sleduje obličeje a snaží se napodobit úsměv. Fotí se to dost těžko, tak zatím vkládáme jen takový závdavek. Až se Anežka bude žulit od ucha k uchu, určitě pořídíme vysmátější fotku.

Kočárkový autobus

Nakonec jsme se tomu nevyhli – museli jsme pořídit nový kočárek, v němž se může vézt Pavlíček i Anežka zároveň. Pavlíček zatím odmítá chodit civilizovaně – tzn. na ulici se nechce držet za ruku, chce chodit, kudy se mu líbí (tzn. jeden krok dopředu, dva do boku a tři zpět), a nakonec se stejně sápe do náruče a chce se nést. Kočárek dnes přišel a oběma dětem se v něm líbí. Pavlíček v něm vypadá jak řidič autobusu.

   

Proklubaný paleček

I když je Pavlíček oproti svým vrstevníkům hodně váhově podprůměrný, přesto roste a je to vidět – například na zmenšujícím se pyžamku. V této chvíli váží 10,5 kg a měří 82 cm.

Do kúta

Dnes jsme přivítali návštěvu příbuzných, kteří se přišli podívat na Anežku a donesli jí spoustu dárečků. Pavlíček byl ve svém živlu, chtěl všechno ukazovat, nechal se krmit od tet a hrál si s Amálkou.

Fotky pro dědečka

Pavlovický děda má dnes kulaté narozeniny. Vytvořili jsme mu přání s fotkou Pavlíčka a Anežky. Napadlo nás to na poslední chvíli, focení jsme dopředu neplánovali, prostě jsme je jednou před koupáním vyblejskli. A podařilo se pár pěkných snímků.

Praktický kočárek

Tatínek dostal od kolegů z práce dárky k Anežčině narození. Mezi nimi byl i krásný malý kočárek, celý vyrobený z papírových plínek. Tomu se aspoň říká praktický dárek – nejdřív udělá parádu a pak se celý rozebere.

Zábava na nočníku

Při procesu učení Pavlíčka na nočník je nejsložitější udržet ho na nočníku dostatečně dlouhou dobu. On si jde sice ochotně na nočník sednout, ale sotva dosedne, už si zase stoupá. Takže je potřeba mu vymyslet nějakou zábavu. Dostane před sebe hračky a někdy pomůže i nějaký ten žvanec.

Černoušek

“Jůůůů, ta má vlásků. A jaké černé." Tohle je reakce snad úplně všech lidí, kteří spatří naši Anežku. A po téhle větě následuje udivený pohled na maminku a na tatínka, jejichž barva vlasů má do černé hodně daleko. No sami nevíme, jak Anežka ke svým vláskům přišla, ale vsadíme boty, že až jí tyto první vlásky vypadají, budou jí postupně růst světlejší.

Tancování s prasátkem

Pavlíček reaguje na jakoukoli rytmickou hudbu. To se hned začne pohupovat v kolínkách. U babičky a dědy má své oblíbené CD s dětskými písničkami (které už dědeček nemůže ani slyšet), jehož puštění se dožaduje, kdykoli je tam. Kromě taneční partnerky (babičky) si do party přibere ještě prasátko, které si hodí na rameno. A takhle je schopný “protancovat” celé cédéčko.

Čí je krteček?

Anežka přivezla Pavlíčkovi z porodnice dáreček na uvítanou – krtečka. Dnes jí ho tatínek ukázal a Anežka z něj 10 minut vůbec nemohla spustit oči, krteček ji úplně fascinoval. Snad se Pavlíček zachová jako gentleman a krtečka jí bude půjčovat.

Pusinky pro Anežku

Pavlíček chce Anežce pořád dávat pusinky a okukovat ji. Proto je nejradši, když má Anežku pěkně nadosah.

Pití do postýlky

Pavlíček si sám od sebe zvykl brát si pití do postýlky, tak mu ho tam už dáváme automaticky. Večer dostane plný hrníček vody, který je ráno většinou prázdný. Aspoň v těchto vedrech dodržuje pitný režim.

První nočníkový úspěch

Až teprve teď přišel vhodný čas na to, abychom Pavlíčka začali učit na nočník. Prvotní předvánoční snažení nám překazila lednová angína, únorový zápal plic, březnový ekzém, dubnové balení, květnové stěhování a červnové narození Anežky. S teorií Pavlíček nemá problém – přesně ví, co znamenají slova “kakat”, “čůrat”, “nočník”. Ví, že se má kakat do nočníku nebo na záchod. Ale praxe zatím pokulhává, protože nevydrží na nočníku sedět déle než pár vteřin. Včera se ale dostavil úspěch – bobek do nočníku. Snad to není jen výjimka, ale příslib světlých zítřků.

Kontrola u paní doktorky

Dnes se byla Anežka po dvou týdnech opět ukázat u paní doktorky. Nejdůležitější procedurou při těchto návštěvách bývá vážení. Anežka za ty dva týdny přibrala 410 gramů, celkem tedy váží 3810 gramů. Paní doktorka byla spokojená, že je to přesně podle tabulek. Máme v kojení pěkně pokračovat a přijít se ukázat zase za tři týdny.

Šlofík v kočárku

Po dlouhé době Pavlíček při večerní procházce zcela mimo plán usnul v kočárku. Stalo se tak 5 minut poté, co jsme vyjeli z domu. Protože měl na sobě klobouček a brýle, nebylo vůbec poznat že spí. Nejdřív přišlo mamince divné, že Pavlíček přešel bez povšimnutí zahoukání vlaku, které jinak vždycky komentuje svým “húúúú”. A když se nehlásil ani u pekařství, kde se často zastavíme pro pečivo, už to bylo nanejvýš podezřelé. A teprve teď jsme přišli na to, že spí a hlava se mu klátí ze strany na stranu. Dojeli jsme k babičce a dědovi a protože nám bylo líto ho hned budit, sklopili jsme mu kočárek a nechali ho ještě 15 minut spát.

Žabička

Anežka si tak navykla na abdukční peřinku, která ji nutí mít nožky od sebe kvůli kyčlím, že i bez peřinky je má ve vzorné poloze. Vypadá jako malá žabička.

Příprava na zimu

Pavlíček má moc rád všechny pokrývky hlavy. Trošku mu trvalo, než si zvykl na cyklistickou helmu, ale i tu si nakonec oblíbil. Teď objevil v komodě kapuci od své podzimní bundy, pořád si ji nasazuje a tváří se při tom jak modelka. Že by se nemohl dočkat zimy?