Dědečkův obchůdek

V obýváku má dědeček schovaný poklad - celá jedna police ve skříňce je plná sladkostí a dobrot. Sestřenice Barunka to pojmenovala jako dědečkův obchůdek a ujalo se to. Když svišti pěkně baští to, co mají, můžou si pak z dědečkova obchůdku vybrat nějakou dobrotu.

Rozkládací křesílla

Pavlíček a Anežka mají v ložnici u babičky a dědečka rozkládací křesla - každý své. Jejich rozkládání je úplný rituál, na který se moc těší. Vojtíšek spínká s rodiči ve vedlejším pokoji.

Poprvé ve Zhorci

Vojtíškovi jsou skoro dva měsíce a poprvé jsme ho jeli ukázat do Zhorce. Hodinovou cestu v autě prospal a na babičky a dědu házel úsměvy. Stejně jako Pavlíček a Anežka se zamiloval do houpacího křesla.

Kdo je kdo?

Na jedné fotce je Pavlíček, na druhé Vojtíšek. Kdo ví, kdo je kdo? Kdo to neví, ať se podívá sem.

5 kg

Vojtíšek má rovných pět kilogramů živé váhy.

V lehátku

Vojtíška jsme poprvé dali do lehátka, aby měl trochu zpestření v době, kdy bdí. Líbí se mu tam, protože má přehled o dění v celé kuchyni. Neméně se to líbí Anežce, která má Vojtíška pěkně po ruce a křepčí kolem něj. Jakmile Vojtíšek lehátko opustil, Anežka si do něj nastěhovala svého králíčka. Její pečovatelská touha se nedá nijak utlumit.

Zásilka

Přišel nám balíček s novou zásobou punčocháčů pro Pavlíčka a Anežku. Pavlíček se dočkal vysněných legínek (punčocháče bez šlapek) a Anežka se zamilovala do fialkových punčocháčků s puntíkama. Většinou nosí samé tmavé klučičí po Pavlíčkovi. Z balíčku se zužitkovala i bublinková folie, na které si s gustem zaskákali a byli nadšení, jak to krásně praská:-).

Spáč

Narodilo se nám třetí spavé dítě. Ve dne ještě stále spí mezi každým kojením, i když intervaly se zkracují. Noční spánek trvá 10-12 hodin s jednou přestávkou na kojení. Paráda, jen tak dál, Vojtíšku.

Co nejblíž

Starší svišti chtějí být stále nablízku malému svišťovi. Hlavně přebalování je zajímavá akce, kterou chtějí sledovat. Zjistili, že aby dobře viděli na přebalovací pult, který je na ně dost vysoko, je nejlepší si sednout na parapet. Pod nohy si dají balík plínek, který poslouží jako schodek, a už jsou nahoře. Následuje hádka, kdo je blíž u Vojíška. A Vojtíšek si může hlavičku ukroutit, aby se v tom mumraji zorientoval.

Do kúta

Navštívili nás tety, babička a Kubík, aby omrkli Vojtíška. Vojtíšek dostal samé praktické dárky a ani Anežka s Pavlíčkem nepřišli zkrátka.

Roste, roste

Vojtíšek tátu zase dva dny neviděl, tak si ho po příjezdu musel pořádně prohlédnout. Je mu sedm týdnů a už to není prťavý novorozenec, ale malý kojenec, kterého zajímá, co se kolem děje.

Kombinéza po dvou letech

Maminka vytáhla krabici se zimním oblečením a přebírala, do čeho se Pavlíček s Anežkou ještě letos vejdou, co je malé a co naopak ještě velké. Pavlíček se nadšeně nasoukal do své kombinézy, kterou nosil už předloni (s řádně ohrnutými nohavicemi). Loni ji díky teplé zimě nevytáhl ani jednou. Teď se nemůže dočkat, až napadne hodně sněhu a kombinézu zase provětrá. Tak jsem zvědaví, jaká zima nás letos čeká.

Nové kartáčky

Včera jsme u paní zubařky koupili nové kartáčky. Svišti milují své kartáčky a vyžívají se ve výběru barev. Pavlíček má nejraději barvu citrónovou a limetkovou, neboli žlutou a světle zelenou. Anežka ujíždí na růžové, ale tentokrát vzala za vděk i oranžovou.

A ještě něco ze života – tatá po příchodu z práce se ptá dětí: “A jaké kartáčky vám maminka koupila?”

Pavlíček: “Mně maminka koupila takovej se zelenou tyčkou a žlutým kožíškem.”

U zubaře

Pavlíček je u paní zubařky jako doma a chodí tam rád. Už mu vrtala několik dírek a on nikdy ani nemukne, i když cítí nějakou bolest. Paní zubařka je maminka jeho školkového spolužáka a s dětmi to umí. Vždy mu všechno pěkně vysvětlí a na konci mu dovolí zmáčknout tlačítko ovládající křeslo. Pro Pavlíčka je největší odměnou to, jak ho všichni chválí za jeho statečnost.
Jedna perlička: Když byl Pavlíček letos v létě u této paní zubařky poprvé a ona mu vysvětlovala, jak je to s těmi červíky, kteří škodí zoubkům, a zároveň mu jednoho červíka vyvrtala, Pavlíček z toho byl tak nadšený, že doma pronesl památnou větu: "Maminko, tak já už si ty zoubky teď čistit nebudu, aby mi paní zubařka zase mohla vyvrtat nějakého červíka."

Lampionový průvod

Táta se s Pavlíčkem a Anežkou vypravili na lampionový průvod – akce pro děti s cílem projít se večerními Pavlovicemi, vyzkoušet lampión a poslouchat dětské “vypalovačky” z místního rozhlasu. V plánu bylo to samé jako loni nebo předloni. Ovšem tentokrát se organizátoři zalekli počasí a akci na poslední chvíli odvolali. Tak jsme zapnuli lampióny a šli jsme na návštěvu k babičce a dědovi. Sice průvod je průvod, ale i tak byly děti spokojené.

Vodní živel

Vojtíškovi se koupání moc líbí. A když je rozmrzelý, tak voda mu vždy zvedne náladu.

Anežka zvládá Logico primo

Anežce se zalíbila Pavlíčkova hra – Logico primo. Zvládá i těžší kartičky a “pálí” jí to.

Testovači

U babičky a dědy se objevila nová sedačka. Na Pavlíčka a Anežku to působí jak magnet. První den na ni lézt nesměli, protože nebylo vše na svém místě. Dnes babička kývla, že už můžou. Svišti na nic nečekali, hupsli nahoru a testovali, jak nejlíp se na ní uvelebit.

Mokré vysvědčení

Pavlíček dnes absolvoval poslední hodinu výcviku plavání pro předškoláky. Přivezl si odsud i vysvědčení, na kterém se červená velká jednička s hvězdičkou.

Prohlídka v šesti týdnech

Dnes je Vojtíškovi přesně 6 týdnů. Odpoledne jsme zavítali k paní doktorce na preventivní prohlídku. Nejdůležitější akce na těchto prohlídkách bývá vážení. Vojtíšek má 4,63 kg, to znamená, že přibírá cca 200 g týdně, což je akorát. Táta ve večer vrátil ze třídenního školení a valil oči, jak Vojtíšek za ty 3 dny vyrostl.

Vojtíškova rýma

Týden Vojtíšek úspěšně odolával náporu rýmových bacilů, které jsme na něj všichni prskali. Jako jediný z rodiny byl zdravý, ale o víkendu to dolehlo i na něj. Koupili jsme kapky do nosu, oprášili odsávačku na vysvač a doufáme, že se s tím statečně popere.

Podzimní tvoření

Po cestě domů jsme nasbírali spadlé listí nejrůznějších tvarů. Následné malování vodovkami a obtiskávání na papír bavilo oba, ale Pavlíčka víc.

Pes a slon

Na hřišti Pavlíček vymyslel nový zlepšovák: Při houpání na pružinových houpačkách se musí vydávat zvuk daného zvířete. Anežka měla za úkol štěkat jako pes a Pavlíček se snažil napodobit slona. Pak se vyměnili a Anežce bylo úplně jedno, že sedí na slonovi, štěkala dál.

Návštěva

Dneska jsme měli vzácnou návštěvu – tetu Melicharovou a strýce Vladimíra. Pavlíček a Anežka hráli nejhodnější děti na světě a Vojtíšek byl s návštěvou očividně spokojený.

Já jsem celá proužkatá

Při dnešním oblékání si Anežka všimla, že vše na ní (tričko, punčocháče, ponožky) má proužky, což se ji hned zalíbilo. A i večer opakovaně hlásila: “Já jsem celá proužkatá.”

Anežka a Vojtíšek

Pavlíček a Anežka mají Vojtíška moc rádi. Říkají mu Vontíšek, asi se jim to lépe vyslovuje.

Na bříšku

Miminka se mají často pokládat na bříško, aby si cvičila svaly. S naším Vojtíškem je to ale složité – stejně jako to bylo s Pavlíčkem před pěti lety. Většinu času přes den prospí. A když se vzbudí, musí dostat mlíko – teď a hned. Po kojení ho položit na bříško taky není možné. A než to mlíko trochu stráví, už zase usíná. Probudí se a má hlad…. A tak pořád dokola. Holt pasení koníků musí počkat na příhodnější čas.

Magnetická tabule

Máme novou magnetickou tabuli, na kterou se dá psát i fixou. Pavlíček to hned pochopil, přisunul si židli a začal malovat.

Večerní procházka – u kašny na náměstí

Dalekohledisti

Táta koupil plastový regálek. Děti pochopitelně skládání velmi nadchlo a pojaly to po svém.

Výročí

1.11.2008 byla sobota – stejně jako dnes. A taky bylo tak krásné počasí – stejně jako dnes. A tatínek s maminkou měli svatbu.

Před šesti lety jsme byli sami dva. Dneska je nás už pět a jsme za to moc rádi.

Orangutáně

Anežka je nadšená, když táta přijde z práce. Skočí mu kolem krku a chce se pošmudlit.

Po chvilce řekne: “Táto, pusť mě.” Drží se jak klíště kolem tátova krku a my jí říkáme, že je malé orangutáně. Přirovnání k opičímu mláděti se u nás celkem vžilo. Když byla Anežka malá, měla docela dlouhé období, kdy se chtěla hodně nosit v náručí. V té době proběhla v televizi reportáž z nějaké ZOO, kde se narodilo malé orangutáně. Záběry, kde se mládě drží maminky jak klíště kolem krku a ona s ním houpe z lana na lano, nám přípomínaly naši Anežku. Jen s tím rozdílem, že Anežka se kolem krku neudržela sama, tudíž nosič neměl volné ruce. Teď Anežka dorostla k tomu, že se sama udrží, a tím pádem nám orangutáně připomíná ještě víc.

Fusak

Tak nám začala zima a bylo potřeba Vojtíškův kočárek trochu zateplit. Kromě zavinovačky si teď lebedí i ve fusaku. Po příjezdu domů mu většinou ještě nějaký čas trvá, než se dospí. Je lepší mu u toho sundat čepičku, protože čepky fakt nemá rád.

Na procházce v parku

Malíři

U babičky a dědy se sešli Pavlíček, Anežka, Barunka a Martínek. Společným zájmem bylo malování.