Pavlíček měl vždycky rád svůj dudlík. Potřeboval ho hlavně při tlačení prdíků a při různých projevech nespokojenosti. Teď, když už se umí trefit do pusinky, dostává dudlík vážnou konkurenci, kterou je Pavlíčkův vlastní paleček. Takže když dudlík vypadne s pusinky, okamžitě si tam Pavlíček namíří svoje ručičky, které by tam nejraději strčil obě naráz. Protože to nejde, spokojí se aspoň s cumláním palečka. Jeho mlaskání je slyšet po celém bytě. Někdy máme pocit, že dudlík vyplivne schválně, protože mu části vlastního těla chutnají víc.
Pavlíčku, ty si poradíš aj sám....
OdpovědětVymazat