Ranní ptáče

Je to víc než týden, co se Pavlíček pravidelně budí velmi brzo ráno a už nechce dál spát. Na světě je tolik zajímavých věcí, každý den je třeba využít naplno. Na jednu stranu je skvělé, že vydrží spát cca 10 hodin bez jediného probuzení (co by za to jiní rodiče dali), na druhou stranu se maminka ale těžko smiřuje s tím, že jí denní směna začíná s ranním kuropěním. Úderem šesté hodiny ranní Pavlíček proloupne očka, má v sobě snad nějaké švýcarské hodinky či co. Nejdřív zkontroluje svůj postýlkový zvěřinec – každého plyšáka několikrát převrátí a důkladně prohlídne, jestli mu po noci něco nechybí. Do toho si polohlasně pobrukuje. Po této prohlídce je načase vzbudit rodiče, takže nasadí těžší kalibr – začne výskat jak papoušek. Když ani tohle nepomůže a rodiče dělají mrtvé brouky, začne projevovat svou nespokojenost hlasitým fňukáním. To je pak radosti, když se maminka objeví nad postýlkou. Pavlíček dostane ranní příděl mlíčka a možná by i pokračoval ve spaní, kdyby ovšem v ložnici byla úplná tma. Jenže se rozednívá čím dál dřív a jestli i v létě bude Pavlíček vstávat zároveň se sluníčkem, tak se máme na co těšit:-).