Pavlíčkovi jde učení nových věcí stále rychleji. Občas pochytne nějakou blbinu tak rychle, že jen čučíme. V Pavlovicích mu babička s dědou občas ukázali znak pro světýlko, teď nám ho Pavlíček opakuje snad 100x za den. Na pochvalu “šikulka” začne tleskat, na požádání nám podá dudlík, na výzvu “berany, berany” nastaví čelíčko atd. Ví, že “ne” znamená ne a není radno si s maminkou moc zahrávat, jinak přijde ke slovu procvičení výchovného svalu (plesknutí přes zadek). Jen zamávat na pozdrav ho pořád nemůžeme naučit, i když před cca 2 měsíci už to skoro uměl. Krásně umí říct “pápá” (i když neví, co to znamená), ale když na něj někdo pápá udělá, tak Pavlíček kouká jak z jara. No nic, budem to zkoušet dál.
Pavlíčku, každý jednou začíná....
OdpovědětVymazat