Zatím k nám nikdy nedorazila tzv. separační úzkost, kdy je dítko fixované na rodiče a jejich nepřítomnost těžce nese. Pavlíček je pořád dítě všech a je mu absolutně jedno, komu zrovna sedí na klíně. Maminku potřebuje jen na ukládání do postýlky. Tatínek, babičky a dědečci uspí Pavlíčka jedině tím způsobem (když nepočítáme uspávání v kočárku), že si ho dají k sobě do postele a spí celou dobu s ním. V této dovednosti vyniká zvlášť pavlovický dědeček.
..ano,ale dědeček má ten problém, že on zaspí během 2 minut,ale Pavlíčkovi to trvá mnohem déle. Prostě děda je vyspaný a Pavlík teprve začíná spát.
OdpovědětVymazat..přesně tak.Se všemi kamarád a ještě lepší, když mu někdo podá papu z ruky,to zapomene i knourat nebo ukončí náběh na pláč....jako by se nic nedělo. Všechno prochází žaludkem a tady u Pavlíka to pratí dvojnásob.
OdpovědětVymazat