Po Anežčině narození jsme při návštěvách ve Zhorci trochu pozměnili spací pořádek. Protože se do žádného pokoje nevejdou dvě postýlky, spí v jednom pokoji táta s Pavlíčkem a ve druhém máma s Anežkou. Ale Pavlíček velice rychle prokoukl situaci a i když má postýlku stále na stejném místě, nasomroval se tátovi do postele a o postýlce nechce ani slyšet. Ve Zhorci mu to tolerujeme, ale on to začal vyžadovat i doma. Jenže doma se máma své postele jen tak nevzdá. Pavlíček to naštěstí vzal na vědomí a přestal se domáhat spaní u rodičů. I když vlastně on to zkouší pořád. Co kdyby mu to náhodou vyšlo jako před pár dny, kdy se nad ním táta slitoval a vzal si ho při odpolední siestě do postele vedle sebe?
Žádné komentáře:
Okomentovat