Tentokrát jsme jeli do Žďáru, kde teta Jana oslavovala své jubileum. Mysleli jsme, že se kvůli Anežce zdržíme jen chviličku, nakonec jsme tam byli rovné tři hodiny. Největším lákadlem byly pravé pouťové houpačky hned před restaurací. Jednu hned obsadil Pavlíček s Barborkou, druhou Anežka. Houpaní se jí líbilo, ale když si naproti ní sedl Davídek, její nadšení neznalo konce, výskala štěstím. Déšť nás za chvíli z houpaček vyhnal, ale ani uvnitř to nebylo špatné. Pavlíček tancoval (nejvíc s babiččinou kabelkou na krku) a Anežka se chtěla kamarádit s vycpanými zvířátky. Když Pavlíček v osm večer odjížděl s babičkou a dědou do Zhorce, tak všichni litovali, že jim ujíždí nejlepší tanečník.
Žádné komentáře:
Okomentovat