Jednou večer Anežka hodně neklidně spala. Pořád se budila, musela dostat dudlík, otočila se na bok a zase chvíli spala dál. Když se frekvence buzení stále zvyšovala, vzala ji maminka z postýlky do kuchyně, že jí nabídne pití, jestli Anežka náhodou nemá žízeň. Jenže v kuchyni na gauči si tatínek právě dával druhou večeři, bylo 1:30 v noci. Když Anežka uviděla jídlo, jasně dala najevo, že ona chce taky. Snědla půl misky brambor od oběda a dojedla se melounem. Po uložení do postýlky hned usnula a spala bez jediného probuzení až do rána. Takže je to jasné, roste nám další noční vymetač ledničky.
Žádné komentáře:
Okomentovat