Na nedělní oběd jsme většinou pozvaní k babičce a dědovi. Vždy jezdíme autem, abychom se po obědě co nejdřív dostali domů a děti šly brzo do hajan. Jenže Anežka je z nových botiček tak nadšená, že při náznaku sedání do auta začala ječet na celé kolo. Nebylo možné ji připoutat do autosedačky. Tak mazala s maminkou pěšky, když se toho chození nemůže nabažit. Cesta byla rychlá, protože Anežka nabrala směr a metla jak o závod, žádné zdržování, zastavování, pozorování kamínků. Po příchodu domů se automaticky dobývala na terasu a pak chtěla znovu ven. To už jí samozřejmě neprošlo, takže nový řev. Ale za chvíli už spala jak neviňátko.
neděle 17. února 2013
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat