V únoru jsme koupili stupátko na kočárek. Stejně jako o dvojkočárku jsme si i o stupátku mysleli, že to nebudeme potřebovat. Jenže Pavlíček býval po cestě ze školky unavený, v několika vrstvách oblečení a sněhu/břečce se cesta domů zdála nekonečná. Anežka v kočárku usínala, na deset minut si zdřímla a po příjezdu domů a uložení do postýlky dělala rodeo. Tak jsme koupili stupátko a problém je vyřešen. Pavlíček nastoupí, doma jsme za coby dup, obě děti spokojené. Jen maminka se trochu víc nadře do kopce, ale výhody prostě převažují.
Žádné komentáře:
Okomentovat