Aniž bychom to původně plánovali, vyšly Vojtíškovy křtiny přesně na den, kdy mu je pět měsíců. Druhou zajímavostí je, že okruh pozvaných hostí se rozšířil. Většinou to bývá tak, že všechny důležité životní okamžiky se nejvíc slaví u prvního dítěte v rodině a při každém dalším přírůstku se to "tak neprožívá". U nás to je naopak. Při Pavlíčkových křtinách nás bylo pár - vlastně jen prarodiče a kmotři. U Anežky nás bylo o něco víc a teď při Vojtíškovi se počet pozvaných vyšplhal ke dvaceti lidem.
Polovinu mše Vojtíšek prospal v kočárku a probudil se, až se šlo na věc. Celou dobu ani nepípnul a dělal na ostatní dojem nejspokojenějšího miminka. Vlastně ho to v kostele moc bavilo, protože tam bylo tolik věcí na koukání. Na oběd jsme se přesunuli do restaurace, kde si to nejvíc užily děti - Pavlíček, Anežka, Barborka a Čestík.
Tamje nebe a tam dole peklo....
OdpovědětVymazat