Vojtíškovi zabrala antibiotika a teplota opadla. Už má náladu si hrát a s tátou staví komíny. Jinak ho nemocnice už neskonale štve. Pořád na něj někdo sahá, dívá se mu do krku, kape kapky do nosu nebo bere krev. Panu primářovi na vizitě rozkousal dvě dřevěné špachtle, než se mu byl schopný podívat do krku. Zpravidla jedna sestry drží ruce, druhá nohy a pan doktor nebo paní doktorka se mu snaží dostat do pusy. Urputnost Vojtíška je až obdivuhodná. Ale když je na něco zvyklý, tak spolupracuje perfektně. Sestřičky nechápavě zíraly na tatínka, že při měření teploty je Vojtíšek hodný jak beránek.
Žádné komentáře:
Okomentovat