Krteček

V různých příručkách pro rodiče jsme vyčetli radu, že předejít žárlivost na mladšího sourozence se dá i tím, že starší dítko při příjezdu z porodnice dostane od miminka nějaký dárek. Tím na něj udělá miminko hned na začátku dobrý dojem. Pavlíček dostal od Anežky plyšového krtečka, protože se s plyšáky moc rád mazlí. Krteček samozřejmě sklidil úspěch, Pavlíček je z něho nadšený, ale na vnímání Anežky to u něj asi nemá vliv – on by se do ní zamiloval i bez krtečka.

Sourozenecká láska

Pavlíček přijal svou sestřičku úžasně. Ani náznak žárlivosti, spíš velká zvědavost. Pořád ji okukuje, zajímá ho všechno – kojení, přebalování, koupání… Večer před spaním pořád ukazoval na postýlky – na tu, kde spí Anežka, a kde spí on. Když jsme ráno všichni byli na posteli, Anežku chytla škytavka. A to Pavlíčka opravdu pobavilo, smál se na celé kolo a snažil se ten zvuk se sebe taky vyloudit. Během dopoledne pak Anežce několikrát připomněl, že by si zase mohla zaškytat.

Návrat z porodnice

Konečně nás dnes pustili z porodnice domů. Maminka Anežku pěkně nastrojila, tatínek ji upoutal do autosedačky a hurá domů.

Náklad miminek

Takhle to vypadá, když sestřička posbírá po oddělení vybraná miminka a veze je na nějaké vyšetření. Tady konkrétně Anežka cestovala na UTZ ledvin. I když jí na fotce nejde moc vidět obličej, podle vlásků se dá identifikovat raz dva. A pak že jsou všechna miminka stejná.

Místo modelky otesánek

Když se Anežka narodila, její černé husté vlásky ukazovaly na kariéru modelky. Jenže modelky dbají na svůj jídelníček, zato Anežka by byla nejraději stále napojena na svůj mléčný příděl. Maminka dostala strach, aby Anežku nepřekrmovala, tak šla na radu za sestřičkou. Ale prý je všechno v pořádku, Anežka je holt nadprůměrný jedlí a má se jí dopřát tolik mlíčka, kolik si žádá. Tak Anežka baští o 106, všichni ji chvílí, jak je šikovná, a maminka je šťastná, že jim to spolu tak pěkně jde.

V době 36-48 hodin po porodu (kdy se většina miminek ještě ani nezačíná kojit) už vyzunkla celkem 155 g, za celý dnešek to bylo téměř 300 g. Prostě rozený savec.

Na návštěvě v porodnici

Dneska se byli Pavlíček, tatínek a babička podívat na Anežku a maminku do porodnice. Byli jsme zvědaví, jak bude Pavlíček reagovat na Anežku. Ze začátku byl takový vykulený, protože doposud Anežka byla maminčino bříško a nejednou je Anežka “mimi”. Vypadá to, že se sourozenci budou mít rádi. Pavlíček by sice do Anežky pořád plácal, ale připadá nám, že to nedělá naschvál, ale kvůli tomu, že chce Anežku houpat, což jemu se extrémně libí.

Vypadá to, že z Anežky bude malý otesánek. Zatímco ostatní děti si vycucnou 10 g mléka, Anežka vysaje 30-40 g mléka – diví se tomu i zdravotní sestřičky.

Anežka je na světě

Dnes v 2:47 vykoukla na svět Anežka. Má 49 cm a 3240 g. Maminku strašili 4 kg dítkem a Anežka je akorátní. Kromě všemožných čísílek a náramků, které identifikují děti v porodnici a brání jejich záměně, naše Anežka je tolik vlasatá, že si ji jen tak někdo nesplete.

Pro srovnání tady jsou míry a váhy Pavlíčka při narození.

Anežka ze všech stran

Maminka se vyfotila 6 dní před termínem porodu Anežky, stejně jako to udělala před porodem Pavlíčka. Nepatrný rozdíl tam je: Pavlíček se od zmíněného fota vyklubal na svět za 3 dny, Anežka za pár hodin:-).

Cyklista

Takhle vypadá náš cyklista s veškerým potřebným vybavením.

Na kole

Dědeček koupil sedačku na kolo, aby pořád nemusel vozit Pavlíčka jen v kočárku. Pavlíček už je přece velký kluk a kočárek je pro miminka. Sedačka konečně došla poštou a hned se musela uskutečnit zkušební jízda, i když zatím bez helmy.

Pochutiny

Pavlíček si užívá čerstvého ovoce a zeleniny ze zahrádky. Po jahodách přišel na řadu hrášek, třešně a teď už i maliny. Při jeho chuti na hrášek to jednu chvíli vypadalo tak, že babičce letos ušetří práci se zamrazováním, protože do mrazáku prostě žádný hrášek nezbude. A třešně – ty nám v neděli přivezli babička a děda ze Zhorce a za chvíli ještě přišel soused s další bedýnkou. Pavlíčkovi moc chutnaly, akorát se mu zpočátku zdálo podezřelé, proč nedostane celou třešni do ruky, ale maminka ji vždy překousne a vytáhne pecku. Nakonec se s tím smířil, však mu nic jiného ani nezbývalo.

Návštěva ze Zhorce

Včera se babička a děda ze Zhorce poprvé přijeli podívat k nám do Pavlovic. Pavlíček okamžitě ožil a po celou dobu návštěvy si jejich společnost užíval. Po obědě vůbec nemohl usnout, protože z kuchyně slyšel známé hlasy a moc se bál, že o něco zajímavého přijde. Když babička s dědečkem odjížděli, spustil srdceryvný pláč a pak okamžitě usnul v kočárku.

Odpoledne u bazénu

Když už měl Pavlíček na oslavě všechno okoukané a začal se trochu nudit, vyrazili jsme na zahradu k tetě a strýcovi, kde je i parádní bazén. Voda nebyla moc teplá a Pavlíček není zrovna otužilý, tak jsme ani nepočítali s tím, že se bude celý koupat. Ale když šla do vody Barunka, musel Pavlíček taky. Plaval s ním strýc Tomáš a Pavlíček byl z pro něj nové aktivity řádně nadšený. Když se dost vyřádil v bazénu, běhal po zahradě bosky, sbíral kamínky, houpal se na houpačce a žváchal dobroty. To zas byl pořádný akční den.

Prababiččina oslava

Dnes pavlovická prababička oslavovala svých 80 let života, tak se do Pavlovic sjela celá rodina. A Pavlíček měl opět důvod k radosti – spousta lidí kolem něj, spousta dobrot a jiných zajímavostí. K obědu si dal řádnou porci polévky, moc mu chutnaly i opékané brambory z hlavního chodu. A když se po dobrém obědě trochu prospal, pustil se s velkou chutí i do cukroví a zákusků. Se všemi lidmi kolem sebe byl hned kamarád, ale pečlivě si vybíral, kým se nechá vzít do náručí. Kdyby záleželo na něm, zúčastňoval by se takových oslav každý týden.

Se strýcem

Dnes nám přijel strýc Jenda namontovat nové žaluzie. Kromě toho, že Pavlíčka jako vždy zajímala technická stránka věci a opět chtěl ze všech sil pomáhat, zaujal ho samotný strýc, který s ním i při práci stihl dělat blbiny. Pavlíček se dostal tak do ráže, že lítal jak splašený a radostí hýkal jak na lesy, až strýc naznal, že nemůže být náš, protože klidní rodiče mívají i klidné děti, což u nás neplatí :-).

Dopečeno!

Dnes byla maminka s Anežkou na poslední kontrole u paní doktorky v Brně. Odteď už bude jezdit jen na kontroly přímo do porodnice v Břeclavi. Anežka se má v bříšku zatím dobře a kdyby se chtěla narodit v nejbližších dnech, byla by podle tabulek braná jako miminko narozené v termínu. Ale my si na ni ty dva týdny ještě rádi počkáme.

Zamyky, zamyky

Pavlíček má rád klíče všeho druhu. Ví, kam patří a co se s nimi dělá. Jeho oblíbenou aktivitou je lítat po chodbě od jedněch dveří k druhým, zatahat za klíče v zámku a tak pořád dokola.

Sluneční brýle

Babička s dědečkem koupili Pavlíčkovi sluneční brýle. Moc se mu líbí, ale chce si s nimi jen hrát a nenechá si je nasadit. Když ale vidí, že kolem něj mají skoro všichni brýle, tak poleví a nasazení brýlí se zdaří. To pak dělá velkého frajera.

Multifunkce…

aneb Jak unést tři věci, když mám jen dvě ruce???

Středem pozornosti

Nevíme, po kom, ale Pavlíček se jeví spíš jako extrovert. Má rád kolem sebe rozruch, větší počet lidí – a když si ho navíc někdo všímá a dělá s ním blbiny, je jeho spokojenost dokonalá. Dnes odpoledne jsme byli u prababičky, kde byla i babička a dvě pratety. Jedna teta mu odpískávala běh po chodbě (připravit, pozóóór, teď), druhá ho v mezičasech krmila lázeňskými oplatky, prababička s ním hrála “všechno lítá, co má peří”. No co víc si ještě mohl přát?

   

Pomocník

Pavlíček je prostě kluk se vším všudy. Snad nejvíc se to projevuje v oblasti různých “technických” zálib. Pořád by něco montoval, šteloval, dával dohromady a zase rozdělával. Kdejakou technickou zapeklitost hned prokoukne. Do našeho nového bydlení stále průběžně dokupujeme různý nábytek a jiné vybavení, které musí tatínek nejdřív sestavit. Pavlíček samozřejmě nemůže zůstat pozadu a snaží se pomáhat ostošest. Není divu, že z něj tatínek chvílemi roste.

Na očkování

Pavlíček byl dnes na přeočkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Hned po příchodu do čekárny tušil, že se něco bude dít a když se otevřely dveře ordinace, hodil zpátečku. Naštěstí sestřička i paní doktorka jsou sehrané a než Pavlíček stačil pořádně zareagovat na bolest z píchnutí, bylo po všem. Sestřička mu ručičku přelepila a řekla, že tam má hodinky. Celý den pak Pavlíček ukazoval na náplast a říkal “tik tak”. Tohle bylo poslední povinné očkování na dlouho dopředu, další nás čeká asi za tři roky.

Usínání s tátou

Stále se držíme večerního rituálu, kdy jdeme Pavlíčka nejdřív osprchovat a pak s ním blbneme na posteli. V posledních dnech si našel novou zábavu. Hupsne tátovi na břicho a houpe se na něm jak na houpacím míči. Až se pořádně vyřádí, maminka ho uloží do postýlky a odejde. Skoro od narození byl Pavlíček zvyklý usínat sám, ale po březnovém pobytu v nemocnici se to trochu zvrtlo. A kvůli následnému stěhování jsme se ani nijak nesnažili naučit ho opět samostatnému usínání. Takže s ním maminka vždycky zůstala v ložnici, než usnul. Jenže Pavlíčkovo usínání trvalo čím dál tím déle, stále si v postýlce stoupal a čekal, až bude zase uložen. Pak s ním jednou zůstal na usínání tatínek a od té doby se to stalo pravidlem. Těžko říct, jak to ten táta dělá, ale Pavlíček s ním usne do pár minut. Možná to bude tím, že táta dělá, že spí a Pavlíček ví, že kdo spí, ten se nesmí rušit. Ráno Pavlíček spustí na celou ložnici “táta” nebo “máma”, až vidí, že se někdo pohne. Do té doby klidně leží nebo sedí, aby nikoho neprobudil.