Vaření s babičkou

Když babička peče, nemůže to dělat bez pomocníků.

První sníh

Ve Zhorci je sníh, kterého se Pavlíček nemohl dočkat. Hurá do zimního oblečení a ven. Anežka samozřejmě taky, ale za chvíli ji to přestalo bavit, protože jí byla zima. Pavlíček vyzkoušel boby, odhrnování sněhu z auta a dolování zmrzlého písku s Barborkou.

Ježíšek ve Zhorci

Proběhlo poslední letošní rozbalování dárků pod stromečkem. Anežka byla unešená z prasátka, které už půl roku okukuje v pavlovickém obchoďáku. Pavlíček se radoval z Člověče, nezlob se a hned si ho několikrát s dědou, babičkou, maminkou a tatínkem zahrál. Vojtíškovi to letos bylo ještě všechno fuk.

Místo medvěda zajíc

Vyrazili jsme na pár dní do Zhorce. Vojtíšek měl na sobě poprvé zajíčkovou kombinézu, protože z té medvídkové už vyrostl. Po cestě usnul jen na chviličku. Před Brnem proloupl očka a pak je stále přivíral, zavíral a otevíral, až je pár metrů před cílem zavřel úplně a chtěl spát. Nebylo mu to dopřáno, ale i tak házel na babičku a dědu při přivítání úsměvy.

Vánoční únava

Po obědě jsme rozbalili dárky u babičky a dědečka. Po večerním ponocování se P+A zdáli být docela unavení, tak jsme je po návratu domů zahnali do postelí. Neusnuli. Únava ale Anežku přesto skolila. Ve stoje si položila hlavičku na postel a tatínek ji hladil, až u toho usnula a spala v této poloze hodinu.

Štědrý den - poprvé v pěti

Štědrý den měl u nás podobný scénář jako předchozí 3 roky. Po obědě byli starší svišti posláni k babičce a dědovi, aby se pořádně vyspali a "nepřekáželi" rodičům ve zdobení stromečku. Večeřeli jsme už ve čtyři hodiny odpoledne a pak jsme se přesunuli ke stromečku. Pavlíček s Anežkou rozbalovali jak o život, většina dárků pod stromečkem byla jejich. Největší úspěch sklidily peřinky a zavinovačka pro Šmoulinku (Anežka) a rozšiřující díly k vláčkodráze a kalendář (Pavlíček). Nadšení bylo veliké a po jedenácté hodině večerní u nás spal jediný člen rodiny - Vojtíšek.

Svícny

V neděli na vánoční dílničce si svišti vyrobili svánoční svícínky. Vyzdobili si jimi svůj stoleček a nemohli se dočkat jejich zapálení.

U táty

Vojtíšek je rád u tatínka v manduce. Nejdřív kouká, pak usne a pak zase kouká. Když si ho do manducy dá maminka, tak řve.

Předvánoční jarmark

Dnes u nás probíhal tradiční jarmark u radnice. Přišli jsme tam na druhou hodinu odpolední, kdy měla být jeho nejoblíbenější část - posílání balónků s vánočními přáními Ježíškovi. Balónky byly letos bílé a fialové. Pavlíček chtěl fialový, Anežka bílý. K nebi se jich vzneslo 300. U radnice nebylo k hnutí, tak jsme šli domů a za chvíli se sem vypravili opět - tentokrát na vánoční dílničky, kde si děti mohly vyrobil vánoční ozdoby. Po cestě zpět jsme koupili cukrovou vatu, kterou Pavlíček i Anežka ochutnali poprvé v životě.

K čemu všemu se dá využít balík

Teď před Vánoci u nás častěji než jindy zvoní pošťák s balíčkem nebo balíkem. V jednom balíku byly na vycpání volného prostoru použité vzduchové polštářky. Pavlíček a Anežka dostali za úkol všechny tyto polštářky rozstřihnout, aby nám nezabraly celou popelnici. Tato činnost je tak nadchla, že tím strávili skoro celé sobotní odpoledne. Z jiného balíku strhli širokou izolepu s názvem e-shopu a Anežka si z ní udělala módní doplněk. Každé ráno chce svůj ozdobný pásek uvázat, přes den několikrát utáhnout a upravit a teprve večer před koupáním ho sundá.

Ochutnávači

Babička má napečeno, my ještě ne, protože by to do Vánoc u nás stejně nevydrželo. A při každé návštěvě donese babička na tácku cukroví na ochutnání. Svišti se na tenhle okamžik jen třepou. V okamžiku, kdy je tácek před nimi, se začnou ládovat, až se jim dělají boule za ušima. Kdo v tuhle chvíli zaváhá s úmyslem dát si kousek až za chvíli, může si být jist, že za chvíli už nebude co ochutnávat, protože na tácku nic nezbyde.

Řvoucí rituály

Vojtíšek je stejně hodné miminko jako byli v jeho věku Pavlíček a Anežka. Má však svoje řvoucí rituály. První rituál je při oblékání na ven. V okamžiku, kdy dostane na hlavičku čepici, spustí řev jako tur. A řve a řve, dokud není v kočárku a nezačne se pořádně houpat. Druhý okamžik, kdy zaručeně spustí, je koupání. Samotné koupání je v pohodě, to se mu líbí, ale jakmile je vytažen z vany a zabalen do osušky, začne večerní koncert. Za velkého řevu ho maminka usuší, namaže mastičkou, dá mu plínku, obleče do pyžámka a nakojí. Teprve posledně jmenovaná činnost mu zavře ústa.

Samolepky

Už třetí týden nechodí svišti do školky. První týden jsme byli ve Zhorci, druhý týden měli rýmu a kašel a tento poslední týden před Vánocemi tam raději nechodí kvůli několika infekcím, které ve školce řádí. Zabavit všechny tři děti na celý den je někdy náročné. V kurzu jsou samolepkové knížky, které baví hlavně Anežku.

První chrastítko

Vojtíšek má v kolíbce první chrastítko. A jako bonus dva učitele, kteří mu vysvětlí, jak se s tím zachází.

Z postele do postýlky

Doteď spával Vojtíšek vedle maminky v posteli. Teď už je velký kluk a přišel čas na přesun do vlastní postýlky. Naštěstí vše proběhlo hladce a v postýlce je moc rád, možná ještě raději než ve vypůjčené posteli.

Manduca v akci

Minulý týden si maminka zkusila dát Vojtíška do Manducy (tak se jmenuje to nosítko), ale extra kladný ohlas to nemělo. Včera to zkusil táta a super. Za chvíli byl Vojtíšek v limbu, tatínek při tom mohl sledovat floorbal v televizi a maminka stihla upéct buchtu.

Buchta na neděli

Sobota je většinou spojena s pečením buchty na neděli. Pavlíček a Anežka tuhle činnost milují a chtějí se co nejvíc zapojit. Pavlíček je expert na vymazávání plechu, Anežka zas dává jednotlivé ingredience do mísy. Opět je to spojeno s hádkami, kdo co bude dělat a kdo je zrovna na řadě. Není třeba zmiňovat, že pečení s takovými pomocníky trvá mamince dvakrát déle, než kdyby to dělala sama. Sladkou odměnou na konci je vylízání zbytků těsta z mísy.

Pekařský učeň

Přesně před dvěma týdny pekl Pavlíček s pavlovickou babičkou vánoční cukroví. Měl to slíbeno, ani dospat nemohl. Po příchodu ze školky se hned hrnul dovnitř, dostal zástěrku, zamával mamince a Anežce a pustil se s babičkou do práce. Od té doby cukroví zdatně konzumuje a kdyby záleželo jen na něm, už by žádné nebylo.

Přes celý chodník

Na procházky chodíme tak, že se starší svišti drží kočárku, každý na jedné straně. A protože ty strany nemají striktně rozdělené, většinou se strhne hádka o to, kdo na které straně půjde. Když už teda v poklidu vyjdeme ven, zabíráme na šířku skoro celý chodník.

Vždy je někdo po ruce

Vojtíšek dorostl do věku, kdy aktivně pozoruje dění kolem sebe a má rád, když se na něj někdo usmívá a mluví s ním. Když není po ruce maminka, hravě ji v této činnosti zastoupí Pavlíček nebo Anežka.

Zazimováno

Takhle je Vojtíšek nabalený v kočárku. Moc rád tam spí a po příjezdu domů se ještě rád dospí.

Hlava do vývrtky

Kam Vojtíšek?

Tatínek zvládne pochovat oba starší sviště naráz. Ale kam dá Vojtíška, až se taky začne dožadovat jeho náruče, to zatím sám neví.

Rozdíl 50 let

Byli jsme na oslavě kulatých narozenin strýce Pavla. Pavlíček už několik dní předem chtěl stále dokola ukazovat, kde bude ta hostina, protože kolem té restaurace chodíme každý den. Sice s Anežkou celý den prokašlali, ale Pavlíčkovi to na zábavě neubralo. Celou dobu jsme o něm ani nevěděli, řádil s Barunkou a hráli karty, s kým se dalo. Anežka se kvůli silnému kašli rychle unavila, odpoledne odešla s maminkou domů a už se odmítla vrátit. A Vojtíšek? Ten kus dne prospal v kočárku a ve chvíli, kdy byl zrovna probuzený, šel z ruky do ruky, protože ho velká část rodiny viděla od porodu poprvé.
P.S. Naše děti se s oblibou rodí v roky, kdy někdo z rodiny slaví kulatiny. Pavlíček se narodil v roce, kdy zhorecký děda oslavil 50 let a zhorecká prababička 80 let. Anežka to měla ještě pestřejší - narodila se měsíc po 50. narozeninách zhorecké babičky, týden po 80. narozeninách pavlovické prababičky a měsíc před šedesátkou pavlovického dědy. Vojtíšek se narodil 19 dní před padesátinami strýce Pavla.

Byl jednou jeden život

Babička ve Zhorci objevila DVD se seriálem Byl jednou jeden život. Maminka Pavlíčkovi doporučila díl o zubech, protože ty ho teď hodně zajímají a s vrtáním má zkušenosti. A mělo to úspěch. Dokonce takový, že to chtěl pustit několikrát po sobě a o jiném tématu nechtěl ani slyšet. Nadšeně vykládal, jak tam ty škodlivé bacily vrtají díry, jak si tam staví jeřáby a když jim dojde cukr, že jsou slabí a musí čekat na novou dávku. Na maminčinu otázku: "A víš, Pavlíčku, jak se jim ten cukr tam dostane?" Pavlíček pohotově odpoví: "To já vím, to je jasné - naprší jim tam." Takže hlavní pointa musela být podrobněji vysvětlena. Po příjezdu ze Zhorce domů bylo hlavním úkolem zjistit, jestli se dá díl o zoubkách pouštět i na PC z internetu. Dá, naštěstí.

Kabelka po maminkce

Dědeček na půde vylovil starou kabelku po mamince. To bylo něco pro Anežku. A nejen pro Anežku - i Pavlíčkovi se zalíbila.

Tajemství stropu

Vojtíšek je ve Zhorci neuvěřitelně hodný. Nejvíc se mu líbí v denní postýlce dole v obýváku (noční postýlka je nahoře v pokojíku). V této denní postýlce vydrží destíky minut sám, naprosto spokojený, že o něm ani nevíme. Ani v náručí není tak spokojený. Babička si myslí, že Vojtíška fascinuje strop s kazetami, na který pořád hledí.

Když je venku ledovka

Venku je ledovka, vůbec se tam nedá jít. Tak trávíme celé dny doma a svišti se chvílemi nudí. Jako zpestření funguje jízda na prababiččině vozíku nebo skládání ponožek.

Dědečkův obchůdek

V obýváku má dědeček schovaný poklad - celá jedna police ve skříňce je plná sladkostí a dobrot. Sestřenice Barunka to pojmenovala jako dědečkův obchůdek a ujalo se to. Když svišti pěkně baští to, co mají, můžou si pak z dědečkova obchůdku vybrat nějakou dobrotu.