Trojnásobný tatínek

Maminka a děti chodí na besedu k babičce a dědovi každý den po školce. Tatínek se může připojit jen o nedělích.

Vojtíšek v ponorce

Vojtíšek objevil rybníček na hrací dece, stejně jako Pavlíček před pěti roky.

Máma Šmoula

Právě u nás naplno frčí seriál o Šmloulech a u Anežky navíc plyšová Šmloulinka. Vojtíškovi je skoro půl roku a Anežku až teď chytlo napodobování maminky při kojení. Anežka si celkově velmi zakládá na tom, že je holčička, stejně jako maminka. A chce se mamince co nejvíc podobat. Takže si vyžádala kojící polštář a už plně kojí. A když kojí společně s maminkou, Vojtíšek si může hlavičku ukroutit, aby viděl na svoji kolegyni Šmoulinku. Jo, jeden rozdíl tu je. Anežka kojí zásadně přes tričko. Však co, Šmoulinka je šikovná a poradí si :-).

Kočárkoví kamarádi

Když jde maminka pro děti do školky, jde Vojtíšek k dědovi a babičce na hlídání, protože manipulace s ním ve školkové šatně by byla víc než složitá. Většinou je v tuto dobu vyspinkaný a najedený, takže dělá prarodičům společníka. Má tam svůj domácí kočárek a v něm spoustu plyšových kamarádů. Mezi nimi jasně vítězí oslík, jehož kopýtka Vojtíšek žvýká tak usilovně, že se po chvíli dají ždímat.

Ve školce po "o"

Každý den chodí Pavlíček a Anežka ze školky po obědě. Právě proto mají školku tak rádi. Vždyť co může být lepšího, než si jít na čtyři hodiny pohrát s hračkami, něco vyrobit, namalovat, jít ven na zahradu nebo na procházku, zbaštit svačinu a oběd.... a po obědě hned pryč, zatímco většina kolegů musí do postýlek.

(Ne)oblíbené lehátko

Vojtíšek je často focen na lehátku, až by se zdálo, že si ho oblíbil. Opak je pravdou. V lehátku snese jen jednu polohu, kdy je úplně rovně. A hlavně na chvíli a s hračkami. Když nejsou hračky, zabaví se dekou.

Vojtíšek pase

Náš nejmladší je stejný lenošek jako jeho starší sourozenci. Na bříško se umí přetočit, zpět ne. Na bříšku se mu nelíbí déle než pár minut. Obvyklý scénář probíhá tak, že se Vojtíšek překulí na bříško, chvíli kouká nebo si hraje, poté následuje zarytí hlavičky do podlahy a řev, jehož účelem je přivolání kohokoli, kdo ho otočí zpět na záda. Tento proces dokáže během pár minut několikrát zopakovat.

Lehla celá rodina

Snad poprvé jsme doma nemocní úplně všichni, i když oficiálně to má potvrzené pouze tatínek. Ten včera vyfasoval i antibiotika. Pavlíček a Anežka se návštěvě paní doktorky zatím vyhnuli. Jsou bez teplot, mají jen kašel, který léčíme běžně dostupnými sirupy. Vojtíšek dlouho odolával, ale rýma ho už dostihla také. Děti se doma nudí a teskně vzpomínají na školku.

Bubu kuk

Vojtíšek miluje schovávání pod dekou. V jeho podání tato hra vypadá tak, že si přetáhne deku přes hlavičku, máchá ručičkama a čeká, kdo mu deku odhrne a kukne na něj. Je zajímavé, že když se nikoho nemůže dočkat, sám si deku většinou neodhrne a pořád jen máchá rukama a pod dekou funí.

Jarní nemoc

Pavlíček a Anežka nebývají často nemocní, jen sem tam rýma a kašel. Ale když už lehnou, tak většinou na jaře. Za celou letošní zimu jsme byli ušetřeni návštěvy u paní doktorky a teď nás to možná čeká. Pavlíček celou sobotu proležel s teplotou, většinu dne spal. V neděli ráno se vzbudil zdravý jak rybička a celý den řádil tak, že by nikdo nevěřil, že den předtím měl teplotu 39. V noci z neděle na pondělí začal kašlat a do školky už nešel. A dnes podlehla i Anežka. Navečer zjevně nemocná usnula na gauči.

Vojtíškovy křtiny

Aniž bychom to původně plánovali, vyšly Vojtíškovy křtiny přesně na den, kdy mu je pět měsíců. Druhou zajímavostí je, že okruh pozvaných hostí se rozšířil. Většinou to bývá tak, že všechny důležité životní okamžiky se nejvíc slaví u prvního dítěte v rodině a při každém dalším přírůstku se to "tak neprožívá". U nás to je naopak. Při Pavlíčkových křtinách nás bylo pár - vlastně jen prarodiče a kmotři. U Anežky nás bylo o něco víc a teď při Vojtíškovi se počet pozvaných vyšplhal ke dvaceti lidem.
Polovinu mše Vojtíšek prospal v kočárku a probudil se, až se šlo na věc. Celou dobu ani nepípnul a dělal na ostatní dojem nejspokojenějšího miminka. Vlastně ho to v kostele moc bavilo, protože tam bylo tolik věcí na koukání. Na oběd jsme se přesunuli do restaurace, kde si to nejvíc užily děti - Pavlíček, Anežka, Barborka a Čestík.

Pavlíček a Anička

Zítra jsou Vojtíškovy křtiny, a tak k nám dnes dojeli kmocháčci. Poprvé ve třech. Anička je o pět měsíců starší než Vojtíšek, který jí mohl jen  závidět, že se dostane všude, kam potřebuje. Okukování bylo vzájemné.

Dva pod hrazdičkou

Vojtíšek je pod hrazdičkou a ejhle, kdo se mu tam nakvartýroval. Náš nejstarší má pro hrazdičku slabost. I Anežku učil, jak si s ní hrát.

Naše celebrity

Vyšel nový pavlovický zpravodaj a hned na první straně je velká barevná fotka. A na té fotce jsou děti ze školky, a zrovna z Kuřátek. Mezi nimi i naše dva kousky.

Karneval ve školce

O tom, že ve školce bude karneval, se maminka dozvěděla den předem, takže na žádné důmyslné masky nebyl čas. Anežka zářila štěstím, že si mohla vzít své oblíbené šatky a čelenku a dělat princeznu. A Pavlíček dostal školkovou masku kohouta. A štěstím nezářil.

Masopustní průvod

To, co naši svišti znají z minulých let ze Zhorce, dnes poprvé viděli v Pavlovicích.

Pasení po pěti letech

Milujeme srovnávací fotky. První a druhou fotku dělí necelých pět let. Co se za tu dobu změnilo? Brno se vyměnilo za Pavlovice, tatínkovi ubyly brýle a přibylo pár kilogramů a Pavlíčka (nyní předškoláka) vystřídal Vojtíšek. Ale jinak je vše při starém :-).

Zelený a zelenější

Tak to vypadá, že si Vojtíšek se strejdou povídají o tom, kdo z nich má zelenější outfit.

Babička s vnoučaty

...zatímco na schody se jich vydá plno :-).

Dědeček s vnoučaty

Na kolečkové křeslo se vydají jen nejstarší tři...

Karbaníci

Pavlíček mastí karty i ve Zhorci. Nejčastěji s dědou, ale občas zlákají i babičku.

Tři autosedačky

Do auta se nám vejdou tři autosedačky, i když ne úplně ideálním způsobem. Pavlíček sedí vpředu na sedadle spolujezdce, Anežka za ním, vzadu uprostřed Vojtíšek a za řidičem maminka. Úplně ideální stav je, když po cestě do Zhorce všichni tři spokojeně spí.

Náklaďák

Martínkovi u nás Ježíšek nechal velké auto. Pavlíčka s Anežkou auto neobyčejně zaujalo a hráli si na šoféra a závozníka.

Všech pět v Pavlovicích

Po cestě ze školky jsme vyzvedli Barunku a vzali ji s sebou k nám. Pavlíček, Anežka i Barunka byli nadšeni a pěkně si spolu hráli. Pak za námi došla babička, teta a Martínek. A podařila se i fotka všech pěti dětí najednou.

Hlídací Barunka

Od pondělí do středy chodila Barunka s babičkou pro Pavlíčka a Anežku do školky. Dnes šla do školky maminka a Barunka hlídala Vojtíška. Spokojenost byla na obou stranách.

Když si hrají čtyři

...i na jídlo

Když si hrají čtyři

V Benátkách mají jarní prázdniny, tak Barunka s Martínkem přijeli, aby je strávili tady. Pavlíček s Anežkou jsou nadšení, že mají parťáky na hraní...

Svítící chodníček

Děti udělaly cestičku ze svítících hvězdiček a kamínků. Prý pro tatínka, až se vrátí z práce, aby viděl na cestu :-).

 

Zápis do školy

Dnes byl pro Pavlíčka významný den - poprvé překročil práh místní školy, aby si ho paní učitelky mohly zapsat do seznamu budoucích žáků. Už předem bylo jasné, že letos do školy nenastoupí a dostane roční odklad, ale nic to neubralo na důležitosti tohoto okamžiku. Pavlíček se nemohl dočkat, celý týden odpočítával zbývající dny a dnes hodiny. Zatímco maminka vyplňovala s jednou paní účitelkou tiskopisy, Pavlíčka se ujala druhá paní učitelka a pěkně si ho proklepla. Ten se tetelil blahem a nadšením, hlavně když sklízel pochvaly. Pavlíček je prý šikovný, ale musí ještě vypilovat 3 důležité věci - výslovnost r/ř, zavazování tkaniček a držení tužky. Do roka to určitě zvládne.

Anežčiny účesy

Zatímco Pavlíček paří s dědečkem karty, babiččiným hlavním úkolem je učesat Anežce culíčky. Do školky culíčky zatím nosit nemůže, tak si jich užije aspoň u babičky.

Karetní hry

Pavlíčkovy oblíbené hry jsou Černý Petr a pexeso. Akorát se musí naučit prohrávat, zatím prohry zvládá těžko. Na konci vždy hlásí, kolikrát vyhrál, kolikrát prohrál a kolikrát byla remíza. Počet vyhraných partití musí být samozřejmě vyšší než počet prohraných, jinak by to nepřežil.

Náš všední den

Náš všední den probíhá většinou stejně. Ráno děti zaveze do školky tatínek a po obědě je vyzvedne maminka, babička nebo dědeček, zatímco Vojtíšek je buď spící venku v kočárku nebo bdící uvnitř. U babičky a dědy je většinou zastávka na 1-2 hodiny. Pak se jde domů a než se nadějeme, je večer. Navečer se vrací tatínek z práce, který pak koupe a ukládá ke spaní Pavlíčka s Anežkou, zatímco maminka má na starosti uložení Vojtíška. Poobědový spánek se většinou nekoná, zato večer kolem 19:30 už je u nás klid.

Vojtíšek čtyřměsíční

Dnes jsou Vojtíškovi přesně čtyři měsíce. Pěkně nám roste, má necelých 7 kg. Však se taky o maminčino mlíčko hlásí každé dvě hodiny přes den a 2x-3x v noci. Přes den je většinou hodný a spokojený, ale musí se mu někdo věnovat, koukat na něj a povídat si s ním. Dudlík tvrdošíjně odmítá, zato ruce by si do pusy nacpal nejraději až po zápěstí.