Kmotřenka na návštěvě

Tento týden u nás přespává Pavlíčkova kmotřenka, která má v Brně jazykový kurz. Celý den je pryč, ale večer se stihne s Pavlíčkem aspoň vyfotit. Tak snad si jí Pavlíček trochu užije.

Povídání s Pavlíčkem

Včera po příjezdu z Pavlovic se nám Pavlíček nějak rozpovídal. Asi tím chtěl říct, abychom šli k němu blíž. Protože jakmile jsme si k němu dřepli, s povídáním hned přestal. Ale když jsme si stoupli, hned zase spustil.

Na míči

Na čtvrtečním cvičení se Pavlíčkovi nejmíň líbilo ležení na bříšku na míči. V Brně míč nemáme, tak jsme to chtěli v Pavlovicích trochu potrénovat. Ale Pavlíček to těžce bojkotoval, hlavičku prostě nezvednul a začal se rozčilovat. Zato houpat se na maminčině klíně by vydržel snad hodinu.

Pokus o hubenější fotku

V rámci pravidelného střídání destinací trávíme tento víkend v Pavlovicích. Babička tvrdí, že toho našeho Pavlíčka asi neumíme fotit, když na všech fotkách vypadá tlustší, než ve skutečnosti je. Tak jsme chtěli udělat nějakou fotku, na které by Pavlíček vypadal trochu autentičtěji. Asi se nám to nepodařilo, protože tady Pavlíček vypadá úplně stejně jako na všech ostatních fotkách.

  

Paseme, paseme

Pavlíček svou hlavičku už udrží, ale v poloze na bříšku nevydrží moc dlouho. Za chvíli se mu to přestane líbit, hlavička mu spadne a Pavlíček se začne rozčilovat. Na včerejším cvičení byla většina dětí v tomto šikovnější. Tak jsme dnes začali s intenzivnějším tréninkem, abychom to všechno dohnali.

Usínání s myšákem

Přinášíme další díl ze série usínání se zvířátky. Tentokrát je to myšák, kterého Pavlíček dostal od tety Mařenky. Má krásně heboučký kožíšek, kterého se Pavlíček rád dotýká.

Jinak nejdůležitější událostí tohoto dne bylo cvičení, na kterém dnes byl Pavlíček poprvé. Protože k tomu ale nemáme žádnou fotku, napíšeme o této akci po další lekci, která bude přesně za týden.

Neobyčejná procházka

Pavlíček v kočárku vždy ihned usíná. Někdy ještě ani nevyjedeme z domu a už má zavřené oči, jinak v kočárku vydrží bdít nejdéle 10 minut. Probouzí se, až když ho maminka vynese pěšky do druhého patra a vysvleče ze všech přebytečných vrstev. Dnes to bylo jinak. Asi v polovině procházky Pavlíček otevřel očka a zajímal se o dění kolem sebe. Fascinovaně hleděl na modré nebe a koruny stromů nad sebou, maminka mu kvůli tomu sklopila i stříšku kočárku. Takto vydržel asi 20 minut, pak ho opět přemohl spánek. Uvidíme, jestli si dnes Pavlíček uvědomil, o co spánkem při procházkách přichází, a bude při dalších výletech bdělejší.

Dnešní bdění bohužel nemáme vyfocené, protože maminka už dávno vzdala nošení foťáku na procházku, když Pavlíček jen spí. Takže přikládáme jen ilustrační foto.

Pavlíček a klavírní hudba

Pavlíčkovi se taky moc líbí klavír, který má maminka ve Zhorci. Zaujatě poslouchá, co se z něj line za zvuky. Vynechali jsme dětské písničky a rovnou jsme přejeli na klasiku. Pavlíček na klíně maminky ani nedutal, ale ta kvůli němu i tak měla pro hraní téměř bojové podmínky. Potom se také sám pokoušel o nějakou produkci, to se nám ale nepodařilo zachytit.

První knížka

Pavlíček nám roste, tak jsme naznali, že je čas učit ho lásce ke knížkám. Dali jsme mu jeho první knížku, kterou maminka dostala od kolegyň z práce, když odcházela na mateřskou. Knížka není papírová, ale pogumovaná, má osm stran a na každé stránce je jedno zvířátko. Zvířátka jsou pěkná, jen ty barvy se nám nějak nezdají: žluté koťátko, modrá zebra, růžový slon… Pavlíčkovi se i tak knížka moc líbí a hned si v ní chtěl listovat jak zkušený čtenář. Ale přece jen mu chybí praxe, tak listovala spíš maminka a Pavlíček každé zvířátko pořádně okoukal.

Adventní věnec

Tak nám začal advent. Maminka s babičkou včera vyráběly adventní věnce. Když jsme ten náš chtěli dnes večer zapálit, zjistili jsme, že vlastně nemáme čím. Osm měsíců jsme žádné sirky ani zapalovač nepotřebovali, takže doma nic takého nemáme:-). Tak jsme se na věnec dívali jen tak a Pavlíčkovi to vůbec nevadilo.

V dědečkově houpacím křesle

V rámci našich víkendových výletů jsme tentokrát zajeli do Zhorce. Tam se Pavlíčkovi čím dál víc líbí dědečkovo houpací křeslo. Je mu úplně jedno, kdo ho zrovna drží a v jaké poloze, hlavně že se houpe. A když chceme večer trochu urychlit uspávání, stačí se s Pavlíčkem chvíli houpat a hned se mu očka začnou klížit.

Čepička z bodyčka

Večerní vysvlékání Pavlíčka před koupáním je většinou práce tatínka. Přece jen s těmi všemi hadříky nemá takovou zkušenost a zručnost jak maminka, tak se mu dnes bodyčko nějak zaseklo. Ale zaseklo se zrovna tak hezky, že to stálo za vyfocení.

Se zvěřincem v postýlce

Aby Pavlíčkovi nebylo v postýlce smutno, má tam plyšové zvířecí kamarády. Na tuto fotku jsou samozřejmě naaranžovaní, jinak mají své místečko v rohu. Pavlíčkovi se s nimi dobře spinká.

Oči jak tenisáky

Takhle vypadá Pavlíček po posledním večerním kojení. I když to nevypadá, že by se mu chtělo moc spát, opak je pravdou. Do půl hodiny po vytvoření této fotky už spal ve své postýlce spokojeně jako andílek.

Usínání s motýlem

Pavlíček má moc rád svého motýla. Dnes si s ním hrál tak intenzivně, až u toho usnul. A motýl ho celou dobu hlídal.

Zimní kombinéza

Pavlíček má zimní kombinézku, která je moc praktická. Když se jde na procházku, maminka ho vezme tak jak je oblečený doma, šup s ním do kombinézky a pak rovnou do kočárku. Žádné složité oblékání. A navíc Pavlíčkovi moc sluší, vypadá v ní jak medvídek.

S pavlovickou prababičkou

Všimli jsme si, že ještě nemáme žádnou samostatnou fotku Pavlíčka s pavlovickou prababičkou. Dnes po obědě jsme to napravili. Prababička zná spoustu různých básniček, říkanek a prupovídek, které se nedají najít v žádných knížkách. Není divu, že jí Pavlíček visel na rtech a moc se mu povídání s prababičkou líbilo.

Kočárek po tatínkovi

Babička vypucovala kočárek, v kterém se před mnoha a mnoha lety vozil ještě tatínek. Sice tolik nehoupe jako ten Pavlíčkův, ale na krátký spánek do kuchyně Pavlíčkovi úplně vyhovoval.

Čtyři generace

Pavlíček rád jezdí na návštěvy, proto jsme na víkend odjeli do Pavlovic. Užívají si ho nejen babička a dědeček, ale i prababička. Na fotce je prababička, babička, tatínek a Pavlíček (opět spící).

Dudlík v akci

Pavlíček dělá pokroky v motorice. Jeho pohyby jsou stále přesnější a cílenější, ale ještě to dlouho potrvá, než bude své tělíčko úplně ovládat. Chytá do ručiček různé předměty, které jsou v blízkosti, šťouchá do hraček a snaží se dostat si je do pusy. Naopak z pusy vytahuje dudlík. Paleček zahákne za kroužek od dudlíku, pak jen zatáhne a dudlík je venku. Horší je, že vzápětí ho chce hned zpátky, ale znovu se do pusy ne a ne trefit.

Na procházce po Medlánkách

Dnešní krásné počasí nás vylákalo na procházku. Šli jsme se podívat do té části Medlánek, kde jsme ještě nikdy nebyli. Stoupali jsme do prudkého kopce, který měl převýšení 16 stupňů. Když jsme vyfuněli nahoru, měli jsme krásný výhled na sluncem ozářenou čtvrť, kde bydlíme. Z dálky jsme viděli i medlánecké letiště, které ale není nic jiného než velká louka. Snad ani nemusíme upřesňovat, jak si procházku užil Pavlíček – úplně celou ji prospal.

V jednom z těch baráčků ve střední části obrázku bydlíme.

Miluju strejdu

O víkendu došlo k prvnímu osobnímu setkání Pavlíčka s jeho strejdou. Oba byli ze sebe navzájem nadšení. Stačilo, aby se strejda na Pavlíčka jen podíval a ten už měl pusu od ucha k uchu. To trochu namíchlo babičku, která se musela snažit o moc víc, aby si zasloužila Pavlíčkův úsměv. Někteří tvrdí, že právě na strejdu Česťu je Pavlíček nejvíc podobný.

Půjčíš mi křesílko?

Na sobotní oslavě byl Pavlíček okukován ze všech stran. Líbil se hlavně malým dětem. Zatímco Jolanka ho chtěla pořád hladit, Pavlínku ještě víc zaujalo Pavlíčkovo křesílko. Všimla si ho hned po příchodu a během celého odpoledne se k němu vracela a úplně nejraději by si do něj sama lehla. Ale Pavlíček v něm trůnil jako malý paša a nehodlal se o své milované křesílko s nikým dělit.

L a XL

Do Zhorce dnes přijel pogratulovat prababičce Lukášek, který na včerejší oslavě chyběl, se svými rodiči. Je přesně o pět měsíců starší a o čtyři kila těžší než Pavlíček. Když jsme je dali vedle sebe, rozdíl byl patrný na první pohled.

Dvanáct pravnoučat

Dnes se naše široká rodina z maminčiny strany sešla na oslavě babiččiných 80. narozenin. Jak už jsme psali, zhorecká babička má 12 pravnoučat. Všechny kromě malého Lukáška na oslavu přijely a se svou prababičkou se vyfotily. Pavlíček jako nejmladší měl tu výsadu, že se choval v náručí nejstarší pravnučky. Dlouho mu to benjamínkování ale nevydrží, protože v květnu příštího roku se očekává narození dalšího miminka – babiččina 13. pravnoučátka.

Ještě zajímavá poznámka: Než se ta fotka vytvořila – dalo to pěknou fušku. Nejdřív se musely dát dohromady všechny děti, které pobíhaly všude možně. Pak je tam pěkně naaranžovat a přemluvit je, aby chvíli stály v klidu (hlavně ty mladší). A nakonec se odmítala fotit babička, protože si připadala jak na tiskové konferenci – blesky foťáků lítaly ze všech stran:-)

Denní režim III. – hraní

Další stěžejní aktivitou každého dne je hraní. Pod tímto označením se skrývají dvě hlavní činnosti – povídání s maminkou nebo jinými lidmi a samostatné hraní si Pavlíčka s hračkami. Čas hraní přichází po každém nakojení. Maminka Pavlíčka drží v náručí, zpívá mu písničky a říká básničky a Pavlíček se ji snaží napodobovat. Vyluzuje ze sebe různé zvuky a grimasy, svou spokojenost dává najevo úsměvy. Pak je Pavlíček položen do svého křesílka, kde si hraje s hračkami pověšenými na hrazdičce. Chytá je, šťouchá do nich, někdy se snaží nacpat si je do pusinky. U toho po očku sleduje maminku, jestli se mu neztratila z dohledu. Není divu, že po takovém vybití energie spokojeně usíná.

Denní režim II. - spinkání

Pavlíček je velký spáč, to zdědil po obou rodičích. Spinká ve dne i v noci. Ráno se probouzí kolem sedmé hodiny a pak je přes celý den s maminkou v kuchyni. Mezi každým kojením si hodí šlofíka, někdy jen na půl hodinky, jindy třeba na tři hodiny. Přes den spí Pavlíček střídavě v křesílku a na gauči, při procházce také v kočárku. Večer usíná kolem deváté a budí se až po osmi hodinách, aby doplnil zásoby v bříšku. Takový režim se nám samozřejmě moc líbí a doufáme, že mu ta spavost vydrží co nejdéle.

Denní režim I. - papání

Pavlíček už má svůj pevný denní režim. Mezi jeho nejoblíbenější činnosti patří papání, spaní a hraní. Základní kostrou každého dne je kojení, které je 6x denně, z toho 1x v noci kolem čtvrté hodiny. Po tomto nakojení ihned usíná a budí se cca v sedm ráno. Pak už se ale přemluvit ke spánku nedá a vyžaduje si pozornost maminky. Přes den jí po třech až čtyřech hodinách, poslední futrovačka je v osm hodin večer. Pavlíček papá rád a v tomto směru se nedá nijak ošidit. No však to má po tatínkovi. :-)

Bílé strašidýlko

Po koupání musíme Pavlíčka zachumlat do plínek, aby mu bylo pěkně teploučko. Někdy mu lezou jen oči a vypadá jak malé bílé strašidýlko.

I myšák se musel přijít podívat, kdo mu to tam na stole straší.

Pod dekou

Pavlíček spí často a rád, nezávisle na tom, kde se zrovna nachází – v kočárku, v náručí, v křesílku, v pelíšku, v Barunčině cestovní postýlce atd. atd. V Pavlovicích měl přichystanou pěknou pohádkovou deku. Že by ta deka pamatovala ještě doby, kdy přikrývala i tatínka?

Dudlík, nebo paleček?

Pavlíček měl vždycky rád svůj dudlík. Potřeboval ho hlavně při tlačení prdíků a při různých projevech nespokojenosti. Teď, když už se umí trefit do pusinky, dostává dudlík vážnou konkurenci, kterou je Pavlíčkův vlastní paleček. Takže když dudlík vypadne s pusinky, okamžitě si tam Pavlíček namíří svoje ručičky, které by tam nejraději strčil obě naráz. Protože to nejde, spokojí se aspoň s cumláním palečka. Jeho mlaskání je slyšet po celém bytě. Někdy máme pocit, že dudlík vyplivne schválně, protože mu části vlastního těla chutnají víc.

Opět tu máme hmotnostní milník

Po měsíci se nám na váze ukázalo pěkně kulaté čísílko. Je však nutné říct, že tomu hodně pomohlo teplejší domácí oblečení; do šesti kil čisté váhy Pavlíčkovi přece jen ještě něco chybí. Pro ty, kdo mají pocit, že to s tím vážením přeháníme, jen upřesníme, že teď už Pavlíčka zdaleka nevážíme před každým kojením, spíš namátkově. Ale v posledním týdnu začal to bumbání nějak bojkotovat, tak ho na váhu dáváme častěji. Když už ji máme, tak proč ji nevyužít. :-)

Ve vaně

Obrazovka – nejlepší hračka

Jak jsme psali včera, obrazovka Pavlíčka hrozně zajímá. Jak by ne, když to svítí, mluví, je to barevné a navíc se to úplně samo pohybuje. Tatínek sledoval Futuramu (kreslený seriál podobný Simpsonovým) a Pavlíček mu dělal rovnocenného společníka. Obrazovka je také hlavní důvod, proč je Pavlíček ochoten otočit hlavičku na delší dobu nalevo, jinak má tendenci ji mít pořád napravo.

Ze zádíček na bříško

Včera se Pavlíček poprvé sám přetočil ze zádíček na bříško. Ze zádíček na bok to umí dávno, máme pocit, že se s tím už narodil. Včera ležel vedle tatínka na zádech, pak se překulil na bok, aby viděl na notebook, který ho hrozně zajímá. A najednou se ocitl na bříšku. Ručičku, která uvízla pod ním, se mu vytáhnout ještě nepodařilo, ale to se časem dopiluje.