Rostoucí bodyčko

Když se zpětně podíváme na fotky z doby krátce po Pavlíčkově narození, tak se divíme, jak jsme mu mohli dávat tak velké oblečky. Bodyčko, v kterém je vyfocený, když mu bylo 10 dní, obleče i dnes a ještě tam má nějakou rezervu:-).

Kočárkový typ

Dávno jsou pryč doby, kdy Pavlíček spal v kočárku několik hodin, nezávisle na tom, jestli se s kočárkem jelo, nejelo nebo popojíždělo na místě. Teď v něm spí, jen když se jede pořád dopředu a pokud možno po nerovném terénu. Zanedlouho po zastavení otevře očka. Ale i tak dál leží v kočárku naprosto nehnutě, ani nepípne a poslouchá ruch okolí. Až ho to dostatečně unaví, zase si na chvíli zdřímne. Také se mu líbí cestování šalinami, kdy mu maminka sklopí stříšku kočárku, aby z toho světa taky něco viděl. Pavlíček je prostě kočárkový typ. Nezáleží na čase, délce, cíli ani terénu – v kočárku se mu líbí vždy.

Nový dudlík

Pavlíček už se víceméně zbavil své závislosti na dudlíku. Ale dudlík je stále jedním z uklidňujících prostředků. Navíc slouží jako dobrá hračka, díky které si Pavlíček rozvíjí jemnou motoriku – rád ho převrací v ručičkách, dívá se na něj ze všech možných stran a úhlů, pořád dokola ho dává do pusy a zase ho vytahuje, olizuje ho jak lízátko atd. Od narození doteď Pavlíček vystřídal jen dva dudlíky, které se lišily pouze obrázkem. Mezitím jsme mu koupili tvarově jiné dudlíky, které mají jednu stranu zkosenou. Ty ale neměly žádný úspěch, jakmile něco takového Pavlíček ucítil v puse, obrátil se mu z toho žaludek. Dnes jsme koupili stejný dudlík, na který je zvyklý, ale o něco větší – je pro děti od 6 měsíců. Pavlíček okamžitě poznal, že je jiný, a nejdřív si ho musel pořádně okoukat a osahat. Pak ho teprve otestoval.

Spánkový apetit

Dnes jsme po dvoutýdenní pauze opět vyrazili na cvičení (minule jsme to kvůli velkému mrazu a sněžení vzdali). Opakoval se obvyklý scénář: Pavlíček na bříšku vydržel jen chvíli a pak se mu to přestalo líbit. Ostatní děti jsou v tomto oproti němu opravdu dost napřed. Následovala konverzace asi v tomto smyslu:

Lektorka: “Bylo by dobré s Pavlíčkem přes den víc cvičit, aby si posiloval svaly na zádíčkách a to držení hlavičky se zlepšilo.”

Maminka: “Možná je problém v tom, že na to cvičení není přes den moc času, protože Pavlíček hodně spí. Po spánku se nají, pak je v klidu, aby se nepoblinkal. Potom je teprve chvíle času, než začne být zase unavený, a pak jde zase spát. A tak pořád dokola.”

Lektorka: “A co dělá v noci?”

Maminka: “Taky spí – od 19:30 do 7:30. A přes den asi 3-4 hodiny, takže denně naspí 15-16 hodin.”

V tu chvíli všichni v místnosti skoro oněměli úžasem. Pavlíček se svým spánkovým apetitem vzbudil opravdový rozruch. A maminka si vždycky myslela, že 15-16 hodin spánku je pro taková miminka úplně běžné. Asi to tak není.

Vypuzování vzduchu

Přijde nám, že v Pavlíčkovi se už od narození hromadí hrozně moc vzduchu. Ten samozřejmě musí ven: jak horem, tak spodem. Tyto aktivity se nedají moc dobře dokumentovat, ale jednu starší fotku s kýchajícím Pavlíčkem jsme přece jen našli.

Na schovku

Jakmile je Pavlíček někam položen, je potřeba okamžitě odstranit: 1. všechny nebezpečné předměty, kterými by si mohl ublížit, 2. všechny věci, kterým by mohl ublížit on. Protože dnes neměl v dosahu nic podobného, nepohrdl dekou, kterou nahmatal za sebou. Asi už ho omrzelo pozorovat pořád ty samé obličeje rodičů. Chtělo by to nějakou změnu.

Kolíčky jako hračka

Pavlíček už má své hračky většinou okoukané, takže jsme najeli na nový systém hraček á la co dům dá. První volba padla na kolíčky na prádlo (maminka byla kdysi prozíravá, že si koupila umělohmotné barevné a ne dřevěné). U Pavlíčka sklidily velký úspěch, dokonce kvůli nim chviličku vydržel i na bříšku. Pak se ale přetočil na záda a radši se spokojil s jedním kolíčkem. No a nakonec si celý košík sám vysypal. Také měl snahu kolíky poznávat pusinkou, proto jsme mu pusinku z preventivních důvodů raději ucpali dudlíkem.

Nedělní siesta

Tatínek měl dnes pracovní neděli, tak byl po návratu z práce rád, že se mohl skulit na Pavlíčkovu deku. Pavlíčkovi se líbilo, že tam není sám, ale na druhou stranu ho docela naštvalo, když ho tatínek obrátil na bříško a pak mu rukou chvíli bránil v překulení se na záda.

V klubíčku

Pavlíček už by nejradši sám seděl, hlavně když ho chováme. Nevíme ale, do jaké míry mu to můžem “dovolit”. Někdo říká, že se děti nemají nechávat sedět moc brzo, protože se tím moc zatěžuje páteř, jiní zase tvrdí, že dítě samo ví, co už zvládne. A pak se v tom má člověk vyznat. Výsledek je ten, že se Pavlíčka snažíme hodně držet a nosit v klubíčku. Pro nezasvěcené vysvětlíme rozdíl: v klubíčku má dítě opřená záda do kulata a kolínka má výš než zadeček.

Kapička

Všechna miminka užívají od narození kapky Vigantol (vitamin D) a Kanavit (vitamin K). Zatímco Kanavitu se dává pouze jedna kapka za měsíc, Vigantol se podává pravidelně každý den. Pavlíček už je zvyklý, že tento okamžik přichází vždy po večerním koupání a oblečení. Po výzvě “Pavlíčku, kapička” většinou sám otevře pusinku a čeká, až mu kapka přistane na jazýčku. Někdy mu maminka s otevřením pusinky radši pomůže, aby potřebná kapka opravdu skončila tam, kde má.

Souznění duší

V poslední době jsme vystavovali hlavně fotky Pavlíčka s maminkou. Tak teď pro změnu jsme zase udělali nějaké fotky s tatínkem. Pavlíček má tatínka moc rád, po příchodu z práce se na něj směje od ucha k uchu. A když jsme spolu všichni tři, nemůže z táty spustit oči. Nakojit Pavlíčka, když je tatínek poblíž? Nemožné. Pořád hlavičkou kroutí na všechny strany, jen aby na něj viděl. Tatínek říká, že to je to souznění mužských duší, kterému žena nemůže nikdy porozumět.

Nasísání přes šprušle

Pavlíček už přišel na to, že když se podívá šikmo přes šprušle postýlky, dohlídne na maminčinu postel. A protože maminka leží hlavou opačným směrem než Pavlíček, můžou se na sebe i trochu dívat. Hlavně ráno má tak Pavlíček kontrolu nad tím, v jaké fázi je maminčino vstávání: jestli už si sedá na posteli, nebo je potřeba ještě párkrát zavýsknout a maminku tak popostrčit.

Eskymáci

Ve cvičení jsme se naučili básničku, která se Pavlíčkovi obzvlášť líbí. No, nelíbí se mu přímo ta básnička, ale houpání na maminčiných nohách. Nejedná se o příliš duchaplný text, ale k houpání se hodí :-).

Eskymáci, to jsou máci,
když nemají žádnou práci,
tak si sundaj holínky
a dávaj si pusinky.

V ponorce

Pavlíček dnes na hrací dece objevil rybníček, ve kterém se vidí. Byl z toho docela překvapený. Po pravdě řečeno vypadá tam spíš jako člen výzkumné expedice do hlubin Mariánského příkopu.

Rituál po kojení

Pavlíček je jak stvořený pro dělání různých blbinek. Už před nějakým časem se naučil vždy po kojení (je zajímavé, že jindy to nedělá) strkat prstíky mamince do pusy a čeká, že je maminka bude okusovat. To se pak nahlas směje a má z toho hroznou srandu. Občas se pokusí tuto aktivitu zavést i uprostřed krmení, ale tady maminka razí heslo: prvně práce, potom zábava. Prvně si Pavlíček pochutná na mlíčku, pak maminka na Pavlíčkovi.

Varianta tygříka

Pavlíček je pěkný lenošek. S držením hlavičky se pořád nechce namáhat, i když to umí. Když ho položíme na bříško, chviličku kouká, co se stalo, a hned se překulí na záda. Jediná ucházející poloha je na tygříka, kdy se nemusí sám držet na ručičkách, protože ho zespod drží maminka. Tato poloha má i své výhody: může se při ní sedět, Pavlíčka položit bříškem na klín a číst maily:-).

Bez plínky

Pavlíček má čím dál víc rád přebalování. Je to hlavně kvůli tomu, že se na chvíli zbaví plínky, která ho docela omezuje v pohybu, a on už si to uvědomuje. Jakmile se zbaví plínky, vyhodí nožičky do vzduchu a převaluje je ze strany na stranu. Asi se brzo dočkáme toho, že si bude cucat paleček na nožičce.

S kamarády na cvičení

Jako každý čtvrtek i dnes jsme hned ráno šupali na cvičení. Pavlíčkovi se líbí ve společnosti, samotné cvičení už se mu líbí trochu méně. Problém je v tom, že je moc zaměstnaný pozorováním okolí a máma ho při tom pořád otravuje nějakým přetáčením. Většinou má vedle sebe dva kamarády – Lucinku a Sebíka. Zvlášť s Lucinkou se zná pěkně dlouho – už z předporodního kurzu a taky z porodnice. Lucinka se narodila ve stejné porodnici jako Pavlíček, akorát o dva dny dřív.

Jak spinká andílek

Říká se, že miminka jsou nejkrásnější, když spí. O Pavlíčkovi to určitě platí. Se spánkem naštěstí nemáme žádné problémy, Pavlíček spinká často a rád. Večer ho dáme do postýlky, odejdeme a za pár minut spí. Denně naspí cca 16 hodin: od 20:00 do 8:00 (s dvěma přestávkami na kojení), dopoledne 1,5 – 2 hodiny, po poledni půl hodiny v kočárku a odpoledne 1 – 2 hodiny.

Koloraturní soprán

Pavlíček asi chce být operním zpěvákem, protože pilně trénuje zpívání. Obzvlášť si oblíbil ty nejvyšší možné tóny, při kterých musí až očička přivřít. Když se snaží je ze sebe vyloudit, občas z něj vyjde jen vzduch, protože na takové výšky jeho hlasivky prostě nestačí. Svůj trénink ale nechce dávat na odiv. Jakmile zpozoruje, že si ho všímáme, hned přejde do nižších, úplně obyčejných poloh. Proto je toto video udělané z takového úhlu, aby si toho Pavlíček pokud možno nevšiml.

Natahování ručiček

V posledních dnech začal Pavlíček natahovat ručičky. Většinou tím chce vyjádřit touhu, aby si ho maminka vzala do náruče. Nebo když maminka drží v ruce něco zajímavého, chce to také otestovat.

Nové ponožky

Skoro všechno oblečení na Pavlíčka jsme buď koupili v sekáči (to zajišťuje zhorecká babička), vydražili v aukcích na internetu (o to se stará maminka) nebo dostali od příbuzných a známých. Takže máme spoustu oblečků za pár kaček. Co v této výbavě ale chybí, jsou ponožky. Ty, co Pavlíček nosil od narození, jsou mu už malé a padají mu z nožiček. Takže jsme pořídili dvoje nové v aktuální velikosti. Jen těžko ale chápeme to, proč jsou jedny malé ponožtičky skoro stejně drahé jako dvoje velké pro maminku nebo pro tatínka. Pavlíčkovi jsme je půjčili, aby se s nimi seznámil (jedny už má na nožičkách).

Kontrolní převážení

Při dnešním večerním převlékání jsme Pavlíčka převážili a přeměřili, protože k paní doktorce jdeme až na konci února. Nahulatý, pouze s čistou plínkou (cca 40 g) vážil 7 070 g. Při měření jsme narazili na dilema: měří se délka od hlavičky po patičky, nebo až po špičky? Pro jistotu uvedeme obě hodnoty: délka po patičky 64 cm, po špičky cca 69 cm.

Indiánská maminka

Po delší době jsme opět vytáhli šátek a zkusili tam Pavlíčka uvázat úplně novým způsobem. Protože to byl jen experiment, tak to nevypadá zrovna ukázkově, ale to snad nevadí. Odehrálo se to až před koupáním, kdy Pavlíček už byl hodně unavený, ale i tak vypadal u maminky celkem spokojeně.

Stříhání nehtíků

Nehtíky na ručičkách Pavlíčkovi rostou hodně rychle, stříháme je i několikrát do týdne. Zato nehtíky na nožíčkách jsme poprvé od porodu stříhali až včera. Pavlíček má zajímavý tvar nožiček, který nezdědil po mamince, ani po tatínkovi. Mají vysoký nárt a široký paleček.

Kačere, já tě vidím

Pavlíček začal dělat v křesílku psí kusy. Hlavičku vytočí do takového úhlu, že to vypadá, že se mu zlomí krk. Nejdřív jsme si mysleli, že chce vidět na televizi, která je za ním, ale pak se ukázalo, že ho pouze moc zajímá obrázek kačera. Tento pohyb může být také nácvik na přetáčení ze zad na bříško. Ale těžko říct, jestli k tomuto přetočení někdy dojde, když Pavlíček je na bříšku moc nerad.

Štěrchací balónek

Pavlíčkovi se líbí štěrchací míček, který se dá připnout k dece. Vydává úplně jiné zvuky než všechna ostatní štěrchátka, uvnitř je totiž něco jako rolnička. Protože je docela velký a kulatý, špatně se drží. Ale Pavlíček včera vymyslel zlepšovák – balónek chytl za cedulku a cloumal s ním jak o život. A byl štěstím bez sebe, že to konečně pořádně chrastí.