Dnes jsme po dvoutýdenní pauze opět vyrazili na cvičení (minule jsme to kvůli velkému mrazu a sněžení vzdali). Opakoval se obvyklý scénář: Pavlíček na bříšku vydržel jen chvíli a pak se mu to přestalo líbit. Ostatní děti jsou v tomto oproti němu opravdu dost napřed. Následovala konverzace asi v tomto smyslu:
Lektorka: “Bylo by dobré s Pavlíčkem přes den víc cvičit, aby si posiloval svaly na zádíčkách a to držení hlavičky se zlepšilo.”
Maminka: “Možná je problém v tom, že na to cvičení není přes den moc času, protože Pavlíček hodně spí. Po spánku se nají, pak je v klidu, aby se nepoblinkal. Potom je teprve chvíle času, než začne být zase unavený, a pak jde zase spát. A tak pořád dokola.”
Lektorka: “A co dělá v noci?”
Maminka: “Taky spí – od 19:30 do 7:30. A přes den asi 3-4 hodiny, takže denně naspí 15-16 hodin.”
V tu chvíli všichni v místnosti skoro oněměli úžasem. Pavlíček se svým spánkovým apetitem vzbudil opravdový rozruch. A maminka si vždycky myslela, že 15-16 hodin spánku je pro taková miminka úplně běžné. Asi to tak není.
Žádné komentáře:
Okomentovat