Pavlíček, Anežka a Vojtíšek mají prázdniny. Celí natěšení odjeli do Zhorce na prázdniny za babičkou a za dědou. V autě všichni usnuli – Vojtíšek ve Starovičkách, Pavlíček před Brnem, Anežka za Brnem.
Pavlíček je nový človíček, který se narodil 19.8.2009 v 19:10 mamince Janě a tatínkovi Pavlovi.
Anežka je sestřička Pavlíčka a narodila se 19.6.2011 v 2:47.
Vojtíšek je bratříček Pavlíčka a Anežky a narodil se 1.10.2014 v 5:54.
Eliášek je bratříček Pavlíčka, Anežky a Vojtíška a narodil se 25.1.2018 v 4:39.
Pavlíček, Anežka a Vojtíšek mají prázdniny. Celí natěšení odjeli do Zhorce na prázdniny za babičkou a za dědou. V autě všichni usnuli – Vojtíšek ve Starovičkách, Pavlíček před Brnem, Anežka za Brnem.
Dneska jsme byli s Eliáškem u dětské paní doktorky. Všechno je v pořádku, od druhého týdne dávat kapku vitamínu D a v šestém týdnu jít na kontrolu kyčlí. Počtvrté to samé
Pavlíček a Anežka donesli vysvědčení. Žádné překvapení se nekonalo, byly tam všude samé jedničky. Anežka má od úterý vysvědčení i z klavíru. Večer jsme to oslavili medovníkem a spolu i s Vojtíškem hurá na jarní prázdniny k babičce a dědečkovi do Zhorce.
Pavlíček: “Táto, víš, co je odmocnica 25?”
Táta: “Myslíš odmocnina?” (tichý údiv, kde to vzal)
Pavlíček: “Jo, tak nějak.”
Táta: “Vím.”
Pavlíček: “Je to pět, že?”
Táta: “Jo, je to pět. A ty víš, co je odmocnina?” (táta se snaží tomu přijít na kloub)
Pavlíček: “Ani moc ne, ale vím, jak se to počítá.” (táta zírá s otevřenou pusou)
Táta: “A kde ses to naučil?”
Pavlíček: “V matematice.” (knížka, kterou Pavlíček dostal od Ježíška)
Táta: “A jak se to teda počítá?”
Pavlíček: “To vezmeš to číslo a musíš k tomu udělat dvě stejná čísla na krát a musí se to rovnat.” (táta několik vteřin lapá po dechu, jelikož na druhou třídu tato vlastními slovy formulovaná definice zní neuvěřitelně)
Táta: “Hlavně to neříkej paní učitelce, nebo pofrčíš rovnou do šesté třídy.”
Pavlíček: “Jůůůůůů”
Doma Eliášek dostal rukavice, aby se nedrápal na obličeji.
Perličky z porodnice, aneb baví nás být za exoty:
1) Sestřička pro pohledu na 4 děti: “A to je všechno Vaše?”
2) Paní doktorka, když zjistí, že maminka rodila počtvrté: “A to máte všechno s jedním tatínkem?”
3) Pediatrička při školení maminek: “Tady to není potřeba.”
Ale jinak personál porodnice tentokrát na výbornou. Moc děkujeme.
Pavlíček, Anežka a Vojtíšek jsou naprosto nadšeni z Eliáška. Nejradši by ho pořád obletovali. Snad jim to vydrží i nadále.
Po dnešku všechna vyšetření (oči, uši, kyčle) v pořádku. Eliášek je skutečný savec. Hned ještě na porodním sále se dovedl přisát a dneska mu to také šlo. A když má hlad, tak se dovede ozvat asi ze všech našich dětí nejvíc (Pavlíček, Anežka i Vojtíšek vždycky jen tak zakníkali, když byli novorozeňata). Asi tuší, že to bude mezi těmi staršími raubíři potřebovat
Tatínek odvezl maminku ve středu dopoledne do porodnice, ale Eliáškovi se ještě nechtělo na svět. V porodnici si maminku naštěstí nechali a táta odjel domů, že se vrátí, až to bude aktuální. Ve čtvrtek volá v 4:16 maminka tatínkovi něco ve smyslu “už, ale stejně to nestihneš”. No a narodil se nám Eliášek v 4:39. Táta to nestihl o cca půl hodiny, maminka to skvěle zvládla sama. Podle maminky to byl “nejjednodušší” porod. Asi u porodu Pavlíčka, Anežky a Vojtíška tatínek pokaždé nějak zavazel.
Eliášek má 50 cm, váží 3 650 g a všechno je v pořádku.
Odpoledne byl táta s dětmi navštívit maminku a Eliáška, daří se jim skvěle.
Během těhotenství táta s oblibou zlobil maminku, že čtvrtý porod bude “šup šup” a že budeme rodit na parkovišti v Břeclavi u Tesca, protože to do porodnice nestihneme. No kdybychom neodjeli do porodnice už ve středu, tak by to byl velmi pravděpodobný scénář
Smečka vítá nového člena.
Pavlíček projevil zájem, že bych chtěl postavit Big Ben zcela sám. Tedy aby se mu do toho táta nemontoval. Prvně jsme museli vymyslet, kde to bude moct Pavlíček stavět, aby s tím zejména mamince nezavazel. Nakonec jsme vymysleli, že nejlepší bude místnost, kterou používáme jako “skladiště”. Pustil se do toho s velkým nasazením a za několik dní měl postaveno podle manuálu, který má 301 kroků. Táta mu sem tam pomohl zkontrolovat, že to má správně nebo pořádně upevnit nějaké složitější stavební celky, ale celkově se dá říci, že Big Ben skutečně postavil sám. Oficiálně je to stavebnice pro děti od 16 let.
Před časem jsme udělali pokus přesunout Vojtíška do pokojíku Pavlíčka a Anežky. Tenkrát jsme dali tři postele vedle sebe a dopadlo to tak, že Vojtíšek rušil Anežku a Pavlíčka, a tak putoval zpátky do ložnice. Dneska Vojtíšek sám projevil zájem spát s dětmi, aby uvolnil místo v ložnici pro Eliáška. Maminka s tatínkem mu velmi kladli na srdce, že nesmí zlobit Pavlíčka a Anežku, aby se všichni dobře vyspali do školy a školky. Mezi postele jsme dali noční stolky a tentokrát to klaplo na jedničku. Ten výsledný pohled na spící děti a klid všude kolem je snem snad všech rodičů
Jako téměř každou neděli jsme zašli na návštěvu za prababičkou. Tentokrát jsme se tam potkali s Jůlinkou, která si tam hrála s nákladním autem a kostkami, se kterými si téměř před 30 lety hrával tatínek spolu s bratranci. Pavlíček, Anežka i Vojtíšek se nejprve zdráhali (nic u nás neobvyklého), ale nakonec se osmělili a pohráli si i s Jůlinkou, která bude Vojtíškova spolužačka ve školce i ve škole. Třeba budou spolu chodit i do stejné třídy.
Odpoledne šel tatínek, Pavlíček, Anežka a Vojtíšek na procházku. Vzali jsme to okruhem na Slunečnou. U kapličky sv. Urbana je pravidelná “lítací” zastávka. Dneska to bylo okořeněné tím, že se dalo koulovat.
Pavlíček, Anežka i Vojtíšek jsou nadšení, když se venku chvilku udrží sníh a mohou si s ním před domem pohrát.