Dnes nastal ten významný okamžik, kdy jsme Pavlíčkovi naservírovali první obědové menu – mrkvičku. Jakmile uviděl svou lžičku, už se celý třásl na to, co zas dostane za dobrotu. Pečlivě pozoroval, jak se první dávka blíží, otevřel pusinku dokořán, polkl… a ušklíbl se. Asi čekal něco lepšího. Ale dalším lžičkám se nijak nebránil. Chuť vyzkoušet novou aktivitu zvítězila nad nemastnou a neslanou chutí rozmačkané mrkve. Polykání šlo Pavlíčkovi úplně ukázkově, horší bylo, že se sápal na lžičku a chtěl si ji strkat do pusy sám. Takže maminka musela jednou rukou zpacifikovat Pavlíčka, druhou rukou mu dávala mrkev do pusy a třetí ruka na držení kelímku jí chyběla. Výsledek se dal očekávat: všechno bylo oranžové, dokonce i lžička změnila barvu z modré na oranžovou.
Žádné komentáře:
Okomentovat