Kde jsou ty časy, kdy Pavlíček usínal ihned po položení do postýlky. Teď naše večery vypadají tak, že po všech večerních úkonech trvá skoro hodinu, než usne. Většinou u toho i pláče, čímž chce přivolat maminku. V postýlce se točí jak na obrtlíku a jakmile slyší přibližující se kroky, už ladí své nejhezčí úsměvy. Doufáme, že problémy s usínáním jsou jen přechodné (možná to souvisí se zoubky nebo separační úzkostí) a vše se brzy vrátí do normálu.
v takových prachových peřinách to se to spí, ale mě se zrovna nechce...
OdpovědětVymazat