Pavlíčkovi se před několika měsíci objevila na loktech suchá kůže. Byli jsme posláni na kožní, ale během měsíční objednací doby to samo skoro zmizelo. Nicméně jsme tam přece jen vyrazili. V čekárně byl Pavlíček opět vzorné miminko, i po vstupu do ordinace byl úplně v klidu. Položení na stůl, svlečení do naha, prohlídka doktorkou – to příliš zavánělo očkováním, takže se Pavlíček rozeřval jak tur a nebyl k utišení. Na malou chvíli ho zklidnil jen pohled na hezkou mladou sestřičku. Vyfasovali jsme dvě mastičky a jeli domů.
Mnohem víc než u doktorky se Pavlíčkovi líbilo v novém kočárku. Na ulici výskal radostí, pak si v něm chvíli zdříml, v šalině se tetelil blahem. Jen na zastávkách a při červené na semaforu dával kopáním nožkama najevo, že se má jet dál. Náš výlet trval čtyři hodiny, skoro stejnou dobu pak Pavlíček po návratu domů prospal v postýlce – musel všechny ty zážitky vstřebat.
Žádné komentáře:
Okomentovat