Já sám

Na Pavlíčka přišlo období, kdy chce všechno dělat sám a nabízená pomoc ho spíš rozčílí. Nejvíc se to projevuje u jídla. Chvíli se nechá krmit, pak se chce živit sám a když mu to není dovoleno, raději ho chuť na jídlo přejde. Jenže ne všechna jídla mají takovou konzistenci, aby okolní vybavení (židlička, stůl, koberec) bez úhony přežilo Pavlíčkovo samostatné jedení. Při nedělním obědě snědl Pavlíček ochotně svou porci polévky a pak se jen třepal na těstoviny s rajskou omáčkou. Ale když ho maminka chtěla krmit, rázně to odmítl, raději by zůstal hladem. Nakonec jsme všichni kapitulovali a nechali Pavlíčka, ať se obslouží. Snědl skoro celou misku, babička i prababičky jen koukaly, jak se to do něj propadá.