Tak tu konečně máme krásný slunečný den. Kromě kočárkové procházky se Pavlíček prošel sám po venku dopoledne i odpoledne. Bydlíme na konci slepé ulice, kde nejezdí téměř žádná auta, jsou tu dlouhé rovné chodníky… na takové capkání úplně ideální místo. Po včerejšku se Pavlíček cítí nějaký silný v kramflecích – vodění za ruku úplně odmítá a lítá si, kde chce – silnice nesilnice, chodník nechodník, trávník netrávník. To bude asi fuška naučit ho chodit trochu civilizovaně, aby se s ním dalo jít někam do provozu. Zpestřením procházky byla holčička mladšího školního věku, která tam asi čekala na starší sestru, než se vykecá s kamarádkou. Pavlíček si stoupl přímo před ni a dobu na ni civěl, ona na něj. Pak se nechal odlákat kousek dál, ale stejně se vrátil a civění pokračovalo. Uchvátila ho mnohem víc než jakékoli dítě přiměřené jeho věku.
To je nových věcí, které jsem z kopčárku neviděl. A ty děvčata.....zajímavý úkaz_...
OdpovědětVymazat